Sonet (Verlaine 2)
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Sonet |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Paul Verlaine |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | Parfums, couleurs, systèmes, lois!… |
| Zdroj: | Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 506. |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | Jaroslav Vrchlický |
| Licence překlad: | PD-old-70 |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
Ó vůně, barvy, systémy a řady,
jak kuřata tak slova má se bojí,
a tělo na kříž vbito zmírá tady…
Sny deptá noha, ať jde nebo stojí,
a hlasy hýkají kol svůdné všady,
též hlasy k hříchu z davů, jež se rojí. —
Ó nebe, v kterém vaše plány plují
ó květy, které zlaté bez kalichu,
ó víno, hudbo, jichž tón sladce dýchá,
ó ženo ňader bujných, jež se dují!
Ó noci vlahá, v které rozkoš bují,
co je ves rozkoš, co je utrpení,
co jsme my všickni tady zatracení
a co jsou oni, svatými již slují?
