Smlouva o částečném zákazu jaderných pokusů

info Údaje o textu
Titulek:	Smlouva o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi v ovzduší, v kosmickém prostoru a pod vodou
Podtitulek:	Vyhláška 90/1963 Sb.
Zdroj:	www.lexdata.cz
Licence:

Preambule

Vlády Svazu sovětských socialistických republik, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spojených států amerických, dále uváděné jako „původní smluvní strany“,

vyhlašující za svůj hlavní cíl co nejrychleji dosažení dohody o všeobecném a úplném odzbrojení pod přísnou mezinárodní kontrolou v souladu s cíli Organizace spojených národů, jež by skoncovala se závody ve zbrojení a odstranila pohnutky k výrobě a zkouškám všech druhů zbraní, včetně jaderných,

usilujíce dosáhnout zastavení všech pokusných výbuchů jaderných zbraní navždy, jsouce rozhodnuty pokračovat proto v jednání a přejíce si skoncovat s tím, aby prostředí, jež člověka obklopuje, bylo zamořováno radioaktivními látkami,

dohodly se takto:

Článek 1

1. Každá ze smluvních stran se zavazuje zakázat veškeré pokusné výbuchy jaderných zbraní i všechny jiné jaderné výbuchy, předcházet jim a neprovádět je, a to na kterémkoli místě podléhajícím její pravomoci nebo kontrole:
   1. v ovzduší; mimo jeho hranice, čítaje v to kosmických prostor; pod vodou, čítaje v to pobřežní vody a volné moře; a
   2. v kterémkoli jiném prostředí, pokud takový výbuch způsobuje zanášení radioaktivního odpadu mimo území státu, pod jehož pravomocí nebo kontrolou se takový výbuch provádí.

   Přitom je třeba mít na zřeteli, že ustanovení tohoto bodu nesmí být na překážku sjednání smlouvy, která povede k zákazu všech pokusných jaderných výbuchů navždy, čítaje v to veškeré takové pokusy pod zemí; o její sjednání budou smluvní strany usilovat, jak to již prohlásily v preambuli k této Smlouvě.

2. Každá ze smluvních stran se dále zavazuje vystříhat se podněcování, povzbuzování nebo jakékoli účasti při provádění jakýchkoli pokusných výbuchů jaderných zbraní a jakýchkoli jiných jaderných výbuchů kdekoli uskutečňovaných, které by byly prováděny v kterémkoli z prostředí uvedených v odstavci 1 tohoto článku anebo by měly důsledky uvedené v odstavci 1.

Článek 2

1. Kterákoli smluvní strana může navrhnout změny této Smlouvy. Znění každé navržené změny se předkládá depozitářským vládám, které je rozešlou všem smluvním stranám. Poté, požádá-li o to jedna třetina nebo více smluvních stran, svolají depozitářské vlády konferenci a pozvou na ni všechny smluvní strany, aby navrženou změnu projednaly.
2. Každá změna této Smlouvy musí být schválena většinou hlasů všech smluvních stran, čítaje v to hlasy všech původních smluvních stran. Změna nabývá pro všechny smluvní strany platnosti poté, až většina smluvních stran, čítaje v to všechny původní smluvní strany, uloží do úschovy své ratifikační listiny.

Článek 3

1. Tato smlouva bude otevřena k podpisu všem státům. Kterýkoli stát, jenž tuto Smlouvu nepodepíše před jejím vstupem v platnost podle odstavce 3 tohoto článku, může k ní kdykoli přistoupit.
2. Tato smlouva podléhá ratifikaci států, které ji podepsaly. Ratifikační listiny a listiny o přístupu mají být odevzdány do úschovy vládám států -- původních smluvních stran -- Svazu sovětských socialistických republik, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spojených států amerických, které se tímto určují za depozitářské vlády.
3. Tato smlouva vstoupí v platnost po ratifikaci všemi původními smluvními stranami a po uložení jejich ratifikačních listin.
4. Pro státy, jejichž ratifikační listiny nebo listiny o přístupu budou uloženy do úschovy po vstupu této Smlouvy v platnost, vstoupí Smlouva v platnost dnem uložení jejich ratifikačních listin nebo listin o přístupu.
5. Depozitářské vlády neprodleně uvědomí všechny státy, které tuto Smlouvu podepsaly nebo k ní přistoupily, o datu každého podpisu, o datu uložení každé ratifikační listiny a listiny o přístupu, o datu vstupu této Smlouvy v platnost, o datu doručení jakýchkoli žádostí o svolání konference, jakož i o jiných oznámeních.
6. Tato Smlouva bude depozitářskými vládami registrována podle článku 102 Charty Organizace spojených národů.

Článek 4

Tato Smlouva má časově neomezenou platnost.

Každá smluvní strana má právo na základě výkonu své státní svrchovanosti Smlouvu vypovědět, jestliže dospěje k rozhodnutí, že výjimečné okolnosti souvisící s obsahem této Smlouvy ohrozily vyšší zájmy její země. O tomto vypovězení musí uvědomit všechny ostatní smluvní strany tři měsíce předem.

Článek 5

Tato Smlouva, jejíž ruské i anglické znění má stejnou platnost, bude uložena v archivech depozitářských vlád. Depozitářské vlády odevzdají řádně ověřené opisy této Smlouvy vládám státům, které Smlouvu podepsaly a k ní přistoupily.

Na důkaz toho podepsaní zmocněnci, byvše k tomu řádně zmocněni, tuto Smlouvu podepsali.

Dáno ve třech vyhotoveních v Moskvě dne 5. srpna roku tisíc devět set šedesát tři.

Za vládu sovětských socialistických republik:

A.Gromyko v. r.

Za vládu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska:

Home v. r.

Za vládu Spojených států amerických:

Dean Rusk v. r.