Sloky psané Miss Sophii Stacey-ové
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Sloky psané Miss Sophii Stacey-ové |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Percy Bysshe Shelley |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | To Sophia (Miss Stacey) |
| Zdroj: | SHELLEY, P. B. Výbor lyriky. Praha: J. Otto, 1901. s. 51–52. |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: | |
| Přeložil: | Jaroslav Vrchlický |
| Licence překlad: | |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
| další články: |
|
Krásná jsi, jsou málo krasší
nymfy moře, nymfy země,
sladké tělo, v němž se vznáší
vděk tvůj, šat je, který jemně
kol tebe se skládá, svítí
jak to, jež v nich tančí žití.
Hlubý zrak tvůj hvězda dvojí
v bláznovství se moudrých dívá,
sladkým ohněm jenž jej kojí,
vítr, myšlenky jsou, snivá
něžnost jichž si zefír v moři
podušku z tvé duše tvoří.
Tvář-li bledne — sladká muka —
jež se v tvojich očích zhlíží,
duše mře-li, tvá když ruka
v harfy akkordy se hříží,
ký div, při tvém rozhovoru
nejslabším že neznám vzdoru.
Jako rosa v jitra vlání,
moře, vichry probuzeno,
ptáci v hromu varování
němé cos, byť otřeseno,
jak by kdosi cítil ducha
jímá mne, že’s blízko, tucha.