Sepsání války peloponnesské/32.

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: 32.
Autor: Thúkydidés
Zdroj: THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jan Nepomuk František Desolda
Licence překlad: PD old 70

„Atheňané, kdo k sousedům svým přicházejí, jako nyní my, požádat jich za společenství, nemohouce se odvolati na žádnou prve prokázanou jim s své strany službu velikou a pomoc, těm sluší nejprve dokázati, že to, zač žádají, jest prospěšné, neb aspoň neškodné; potom pak, že za to jistotně vděčnými se prokáží; jestliže však nic z toho jasně neprovedou, nesmějí se mrzeti, když s nepořízenou se potkají. Kerkyřané tedy vyslali nás s prosbou za vaše společenství, důvěřujíce se, že vás pro to vážnými důvody získáme. Zdáť se ovšem, že dřívější jednání naše pro tuto naši prosbu nedodá žádného důvodu vám, aniž pak nám samým v přítomném pádu prospěje. Přicházímeť nyní žádat jiných za společenství, když jsme před tím samovolně s nižádným ve společenství nevstoupili, a tím pravě v přítomné válce korinthské osamotněli. Nyní pak se věc obrátila a ta naše zdánlivá opatrnosť nechtíti ve spolku s jinými a dle jich náhledu nebezpečím se vydávati, okázala se býti nesmyslnou slabostí. Ve svedené sice bitvě námořní sami o sobě jsme Korinťany odrazili; když pak nyní vetší výpravou ve spolku i Peloponnesu i ostatního Hellenska proti nám povstávají, a my patrně vidíme, že o své vlastní moci s ně nejsme i spolu veliké nebezpečí nám hrozí, budeme-li jim podrobeni; přinuceni jsme jak u vás tak i u každého jiného kohokoliv pomoci se dovolávati. I jest odpuštění hodno, když nikoliv z zlé vůle, ale toliko z klamného mínění jinak jednáme nyní, nežli jsme prve v nečinnosti trvali.