Sepsání války peloponnesské/140.

Sepsání války peloponnesské Thúkydidés
139.	140.	141.

Údaje o textu
Titulek:	140.
Autor:	Thúkydidés
Zdroj:	THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885 Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jan Nepomuk František Desolda
Licence překlad:	PD old 70

„Vždy se držím, ó Atheňané, téhož mínění, nepostoupiti Peloponnesským, ačkoli věda, že lidé neosvědčují u vedení války touž horlivost, s kterou se k ní byli rozhodli, nýbrž že za rozličnými příhodami i své úmysly měnívají. Vidím pak se i nyní nucena, vám podobnou a touž radu dáti a od těch mezi vámi, kteří mi přisvědčují, právem žádám, aby jednak všeobecné usnesení svou pomocí podporovali, bychomť i nějakou ránu utrpěli, jednak aby nečítali na vrub své moudrosti, kdyby se nám v něčem podařilo. Neboť přiházívá se, že výsledky událostí klamou neméně, nežli úmyslové lidští, pročež i v obyčeji máme obviňovati štěstí, kdykoliv se nám cosi proti nadání udá. — Lakedaimoňané pak že o nás dávno již ukládali, toť zjevno a nyní tím zjevnějším jest. Neboť ačkoliv ujednáno bylo, aby ve sporných věcech jedni i druzí vespolné roky si určili a přijímali, i abychom obě strany drželi bez překážky, co máme; oni nikdy ani našeho soudu nežádali, ani nás nepřijímají, když se jim nabízíme; i chtějí raději válkou stížnosti rozhodovati nežli rokováním; a již je tu máme s příkazy a nikoliv s žalobami. Prikazujíť, abychom od obléhání Potidaie ustali, Aigině samosprávu navrátili a své usnesení proti Megařanům zrušili; a tito posléze přišlí ohlašují nám, abychom Hellenům jich samosprávu navrátili. Z vás pak nikdo ať si nepomyslí, že nám bude o maličkosť válčiti, nezrušíme-li totiž usnesení proti Megařanům, což oni nejvíce předstírají, řkouce, zruší-li se, že války nebude, aniž pak v srdce svá tu výtku uložte, jakobyste byli pro cosi nepatrného zbraně se chopili. Tato maličkosť zajisté má do sebe i utvrzení i zkoušku vašeho mínění. Postoupíte-li oněm, budete míti ihned cosi většího přikázáno, jakobyste se jim byli nyní z bázně poddali; pak-li jim statně odřeknete, zřejmě jim okážete, aby se k vám lépe, jako k sobě rovným, chovali.