Sepsání války peloponnesské/124.

Sepsání války peloponnesské Thúkydidés
123.	124.	125.

Údaje o textu
Titulek:	124.
Autor:	Thúkydidés
Zdroj:	THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885 Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jan Nepomuk František Desolda
Licence překlad:	PD old 70

„Když vám tedy odevšad z války prospěch kyne, tehdy i my vám k tomu společně radíme, poněvadž jistotně souditi lze, že tak bude i obcím i jednotlivcům velevýhodno; neváhejte i Potidaiským ku pomoci přispěti, jsoucím původu dorského a od Ionův sevřeným (což prve bývalo naopak), a potom i druhým svobodu navrátiti. Nejde to zajisté, abychom déle jedněm ubližovati dopouštěli, a druzí aby brzo potom totéž trpěli, když by na jevo přišlo, že jsme sice sněmovali, ale brániti se že se neodvažujeme. Uznavše tedy, muži spojenci, že toho potřeba nadešla, a spolu že naše návrhy k vám nejprospěšnější jsou, rozhodněte se pro válku, nic se neobávajíce přítomné obtíže, ale hledíce k míru, který z ní vyjde a déle potrvá. Válkou se zajisté mír více utvrzuje, z pohodlnosti pak nechtíti ve válku pustiti se, nebývá prosto mnohého nebezpečí. A uznávajíce, že obec, která se v Hellensku k samovládě vyšinula, proti všechněm vespolně brojí, tak že nad některými již panuje, proti jiným pak to zamýšlí, tu utkejme a porazme, a tak později sami bezpečné budeme žíti a Hellenům nyní zotročeným svobodu opět získáme.“ — Tak promluvili Korinťané.