Sepsání války peloponnesské/105.

Sepsání války peloponnesské Thúkydidés
104.	105.	106.

Údaje o textu
Titulek:	105.
Autor:	Thúkydidés
Zdroj:	THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885 Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jan Nepomuk František Desolda
Licence překlad:	PD old 70

Atheňané potom přistáli k Haliům^[1] a vystoupivše z lodí svedli bitvu s Korinťany a Epidauřany, v které svítězili Korinťané; a později na to měli Atheňané bitvu námořní proti loďstvu Peloponnesských u Kekryfaleje,^[2] a byli vítézi Atheňané. Když pak potom válka vypukla mezi Atheňany a Aigiňany, udala se bitva námořní u Aiginy, — veliká Atheňanům a Aigiňanům, na kteréž se súčastnili též spojenci obou. I svítězili Atheňané a vzavše jim 70 lodí, vystoupili na zemi a jali se obléhati město vůdcem majíce Leokrata, syna Stroibova. Peloponnesští pak chtějíce Aigiňanům ku pomoci přispěti, přepravili na Aiginu 300 těžkooděnců, jižto byli prve Korinťanům a Epidauřanům pomáhali, a osadili výšiny Geranie.^[3] I do Megarska Korinťané přitáhli s spojenci, soudíce, že Atheňané nebudou s to, aby Megařanům přispěli, poněvadž veliká čásť jich vojska byla i v Aiginé i v Aigypté, a kdyby pomoci chtěli, že z Aiginy odtáhnouti musejí. Ale Atheňané s vojskem v Aigině jsoucím ani nehnuli, nýbrž co zbývalo v městě mužstva, starci a mladíci, přišli ku pomoci Megarám s vůdcem Myrinidem. I svedena byla bitva proti Korinťanům nerozhodná; obě strany ustoupily, domnívajíce se, že nikterá nepodlehla. Avšak Atheňané majíce poněkud větší výhodu, postavili vítězný pomník, když byli Korinťané odtáhli; ale Korinťané byvše káráni od starších, v městě pozůstalých,^[4] vypravili se, a přišedše asi dvanáctým dnem na to, postavili též vítězný pomník proti onomu, jakoby také oni byli přemohli. Ale Atheňané vypadše z Megar, pobili ty, kteří byli pomník postavili, a utkavše ostatní, přemohli je.

---

1. Halie, město peloponnesské, na ostrově Hydrea, nedaleko soujmeného města; bitva ta stala se 458. pr. Kr.
2. Ostrůvek u Epidaura peloponnesského.
3. Pohoří rozmezující kraj megarský a korinthský; ta událosť stala se r. 457. př. Kr.
4. Že se, jsouce mladíci, od starců poraziti dali. (Sch.)