Sekáči/VI.

Šimon:

Toť už jiné! Tvoje noty
lípnám zvoní do roboty. -
Ptám se, bratři, kdo ty meze
jakými táh’ právy?
lánů sta propány, kněze,
nám ni hrstku trávy?
A proč rukou mozolnatou
lopotím se v poli,
z něhož jiný žeň si zlatou
vozí do stodoly?

Jiskra

Vždyť on královským ti platem
každý mozol zlatí!

Jiní

Baže! Kdo z nás hodí kosou,
věru málo ztratí.

Šimon

Spíš tou kosou - -

Starý sekáč

Ticho,konec!
Už nás práce volá.
Před polednem až tam k dubu
ať je lícha holá!
Pak nám schaldí horká čela
větev rozložitá,
kde už z jitra jakýs lenoch
- hleďte! - lelky chytá.