Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila/LXXX

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: LXXX.
Podtitulek: Dominikáni. Boj s Rakousy.
Autor: neznámý, tzv. Dalimil, k vydání upravil Josef Jireček
Zdroj: Archive.org
Národní knihovna České republiky
Vydáno: Praha, Matice česká 1877. s. 135
Licence: PD old 70

Léta ot narozenie syna božieho
po tisciu po dvú stú po dvú dcátú sedmého
predikateři do Prahy přídú
a k svatému Klimentu do Pořiečan vnidú.
Tehdy u svatého Klimenta u mosta přízednicě bieše,
ta sobě pravé jmě Trubka jmieše.
Ta je sě młuviti,
že svatý Kliment velí jim u mosta sobě słúžiti.
Pro to predikateřie z Pořiečie vynidú
a k svatému Klimentu k mostu přijidú.
Lipołt, rakúský vévoda,
ten veliký svoboda,
krále českého zbáda
a uváza sě až do znojemského hrada.
By krále leň na vojnu vstáti
i je sě k němu posłóv słáti.
Vévoda, uzřev, že sě král nechce brániti,
i je sě všie Moravy pleniti.
Král vždy k němu počě posły słáti,
a vévoda počě jemu sliuby sliubovati.
I je sě Moravy hubiti,
však Čechóv nemože na vojnu vzbuditi.
Tehdá vévoda je sě młuviti:
„Donadž jsem živ, musí mi Čechóv žěl býti,
že v krátkých dnech ty hrdiny sě oblenichu
a své dobré jmě tak brzo ztratichu.“