Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila/LIV

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: LIV.
Podtitulek: Smrt Břetislava II.
Autor: neznámý, tzv. Dalimil, k vydání upravil Josef Jireček
Zdroj: Archive.org
Národní knihovna České republiky
Vydáno: Praha, Matice česká 1877. s. 92 - 93.
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Břetislav II.

Tehdy Božěj a Mutyně Vršovici.
svých kniežat praví vražedlníci,
jesta sě o tom mysliti,
kako bysta mohla kniežecí płod zatratiti.
Kněz tehdy jednoho łovcě Němcě jmějieše,
tomu jmě Lork bieše,
ten ot knězě mnoho sbožie jmějieše,
tomu kněz velmi věřieše.
Tomu Božěj a Mutyně mnoho slbista,
a'ž na tej cěstě i postavista,
že sě je Němec mysliti,
kak by mohł knězě zabiti.
Kněz ot věrných to słyšieše,
že j'ho Lork zabiti chtieše.
Kněz na-ň toho nedověřě,
však j'ho otáza k jeho vieře.
Lork tu řěč na Pukatu na Čecha ukáza,
by knězě chtěł zabiti, pokáza.
I je sě v tom kněz viecě Němciu věřiti.
Kázav přěd sě łovcóm, i je sě mluviti,
řka: „I dobřě-li jesť to, Pukata,
že ty s svými přátely chceš zbíti všě kniežata?
Mníte, by sě to mohło utajiti,
že vy łovci chc'te mě zabiti?
Móže mi to na mysl vzníti,
že vy kážiu všěcky zbíti.“
I káza všěm łovcóm ot sebe jíti,
jedinému Lorkovi káza při sobě býti.
Tehdy kněz na řiuji bieše
a k večeři přisiesti chtieše:
jelen trudný právě na stan přiteče,
kněz sě prvý k svému koniu uteče.
V tu dobu Lork kněziu v srdcě střěłu vstřěli,
na tom miestě jemu dušiu s těłem rozděli.
Všickni sě u koní brojiechu,
když Němec knězě zastřěli, všickni toho neuzřiechu.