Prokletí
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Prokletí |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Victor Hugo |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | Malédiction |
| Zdroj: | HUGO, Victor. Nové překlady Victora Huga. Praha: J. Otto, 1901. s. 56–57. |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: | |
| Přeložil: | Jaroslav Vrchlický |
| Licence překlad: | |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
| další články: |
|
|
A jiné mluvil, co víc nemám v mysli. Dante |
Ať bloudí bez klidu již schýlen v zem, ač mlád,
na poušti bez konce, kde začne slunce plát,
jak na obzor se vznese,
ať prchá nocí dál štván jako černý vrah,
ať, kam se obrátí, za sebou slyší v tmách
krok cizí, ať se třese!
Po hladkých ledovcích jak ostří širočiny
ať klouže, padá hloub a padá ve skal klíny,
se nehty chytá o jich štít,
ať za jiného jat, živ do kola je vpleten
ať řve: „Jsem nevinen!“ pak celý krví zhněten
on budiž na kříž vbit!
Ať prostovlasý tam a s modrým visí rtem,
ať lysou kostru, smrt zří s šklebným úsměvem,
jak stále blíže k němu leze,
ať jeho mrtvola dál žije, trpí zas,
ať cítí smrti hlod a rvaní v každý čas,
kdy její zub se po něm sveze!
Ať nežije pak víc a není ani duší,
ať nahé tělo mu žár slunce — žhne a suší,
ať déšť jej omývá!
Ať probudí se zas noc každou v mlhy kouři,
ať slintá nadarmo, pod spáry ptáků v bouři
se hrůzou zachvívá!