Píseň domova
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Píseň domova |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Emanuel Stehlík rytíř z Čenkova a Treustädtu |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | kramerius.nkp.cz |
| Vydáno: | BÍLÝ, F.: Patery knihy plodů básnických. Telč: Emil Šolc, 1892. s. 404 |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: | |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | |
| další články: |
|
Dech mlhy podzimní tkvěl na krajině,
byl podvečer. Já tenkrát z toulky líně
s hor níž a kamenitou silnicí
mdle, uprášen zpět šel jsem k vesnici.
Kol víc a víc se tměly šerem lesy...
A náhle ozvala se píseň kdesi,
proud vzduchu blíž a blíž hlas hudby vál:
tu v cizině kdos českou píseň hrál.
Ó hymnu národní, jež slok svých steskem
zrak zarosí nám palčivých slz leskem,
jež počíná tak touhou tlumeně
a v jásotu zas končí nadšeně.
A struny houslí tak se jemně chvěly,
jak by se bolem tajným rozželely,
jak jejich zvuk by živou duší byl
a neznámý stesk hráčův pochopil.
Tu duchem vzrušeným já mocně chápal
těch tónů kouzlo, muže mdlého zápal,
jenž cítí pozdrav domova chvíť duší svou
při písni, již hrá kapela vždy — před bitvou!
(Eros a Psyche.)