Píseň (Dorchain)
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Píseň |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Auguste Dorchain |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 147. |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: | |
| Přeložil: | Jaroslav Vrchlický |
| Licence překlad: | |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
| další články: |
|
Byť květiny zoufalství znaly,
jež mrtvé lásce jde v sled,
svou vůní útěchu daly
by v bolestí mých hnět.
Byť slavíci bídu mou znali,
co slzí plá v očích mých,
mně v útěchu zazpívali
by v rhytmech veselých.
Byť hvězdy smutek můj znaly,
jenž bouří v srdci mém,
s azuru by se smály
v mou duši paprskem.
Příroda hluchá v mé žaly,
bez ohlasu v můj sten;
jenž hruď mi rozdrtil, malý
ten skřítek můj bol zná jen.