Ottův slovník naučný/Soud

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Soud
Autor: Ferdinand Heller mladší, František Storch
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. s. 703–706. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Soud

Soud v právnictví (angl. judgment, doom, jurisdiction, court, fr. tribunal, cour; it. tribunale, foro, giudizio, lat. iudicium; něm. Gericht; rus. sud) je státní orgán zřízený k vykonávání pravomocnosti v občanských záležitostech civilních a v záležitostech trestních. Pravomocnost v občanských záležitostech civilních konají s-y tří instancí. V prvním stupni rozhodují s-y okresní a sborové s-y první instance, t. j. s-y krajské, pokud se týče zemské. Které záležitosti přikázány těmto i oněm, o tom viz Příslušnost. V druhém stupni rozhodují s-y krajské, jde-li o záležitosti, o kterých v první instanci rozhodly s-y okresní, a vrchní s-y zemské, jde-li o záležitosti, o kterých v 1. instanci rozhodly s-y krajské, pokud se týče zemské. Ve třetím a posledním stupni rozhoduje nejvyšší soudní dvůr. Toto jsou s-y řádné. Vedle nich však povolány jsou ke konání pravomoci civilní pro určité záležitosti též s-y mimořádné, jimiž jsou: s. nejvyššího maršálka dvorního a s-y živnostenské. Kromě těchto s-ů řádných a mimořádných připuštěno jest výjimkou, aby určité spory soukromoprávní rozhodovaly též jiné orgány, jimiž jsou s-y smírčí, které však za s-y ve vlastním slova smysle pokládati nelze. – Rozdíl mezi s-y okresními a s-y sborovými záleží jednak ve vnějším způsobě rozhodování, jednak ve příslušnosti. U okresního s-u rozhoduje, rozsudky vynáší atd. vždy soudce jeden, t. zv. samosoudce. Naproti tomu u s-ů sborových rozhodování děje se ve sborech-senátech, které jsou u s-ů krajských a zemských 3člené ať rozhodují v I. nebo II. instanci, u vrchních zemských s-ů 7člené. Senáty (v. t.) skládají se z předsedy a soudců majících právo hlasovací. U obchodních s-ů, pak v senátech obchodních, námořských a horních s-ů krajských a zemských, ať rozhodují v I. nebo II. instanci, vždy vedle předsedy a jednoho soudce zasedá soudce laik, – přísedící. Podotknouti dlužno ještě, že název městský delegovaný okresní s., jímž byl každý okresní s. zřízený v sídle sborového s-u I. instance, vymizel po zavedení nov. soudního řádu z užívání. Co se vrchních zemských (odvolacích čili appellačních) s-ů týče, zřízeny jsou pro každou větší zem, na říšské radě zastoupenou, po případě pro dvě i více zemí, a to v Praze pro Čechy, v Brně pro Moravu a Slezsko, ve Štýrském Hradci pro Štýrsko, Korutany a Krajinu, v Inšpruku pro Tyroly a Vorarlberg, dále v Krakově a Lvově pro Halič, v Terstu pro Přímoří, ve Vídni pro Horní a Dolní Rakousy a pro Salcpursko a konečně v Zadru pro Dalmácii. S-y tyto rozhodují v senátech 5člených, sestávajících z předsedy a 4 radů vrch. zem. s-u. Přísluší jim rozhodování o odvoláních a rekursech z rozhodnutí sborových s-ů I. instance a odvoláních z rozsudků trest. senátů s-ů krajských, pokud se týče zemských jakožto trestních. V prvé instanci rozhoduji vrchní zemské s-y pouze o žalobách syndikátních. Hlr.

S. admirální (angl.) viz Admirální soud.

S. appellační č. odvolací viz shora, též Soudnictví, str. 721a, Odvolání, str. 646b sl. a srv. Čechy, str. 505, 516.

S. boží viz Boží soud, str. 524.

S. bursovní viz Rozhodčí soudy, str. 1066b.

S. delegovaný viz Delegace, str. 197, a srv. Čechy, str. 563a; viz též níže S. trestní, str. 705b.

S. dvorský viz Dvorský soud.

S. exekuční viz Příslušnost, str. 713b, a Exekuce.

S. hejtmanský viz Hejtman (zemský), str. 37, Soudnictví (stč.), str. 719a, a Čechy, str. 505.

S. horní viz Horní soudy.

S. kassační viz Kassace, Nejvyšší soudní a kassační dvůr a níže S. trestní.

S. komorní říšský viz Komorní, str. 649b sl.; s. komorní český viz Čechy, str. 505, 528, a Soudnictví (stč.), str. 718 sl.

S. konířský viz Konířské právo.

S. konkursní viz Konkursní soud.

S-y lásky, známé u nás veselohrou Vrchlického, viz Cours d'amour a Provençalská liter., str. 816a.

S. lenní č. manský viz Čechy, str. 463, Dvorský soud český, str. 278 sl., Hejtmanství lén německých a Olomoucké arcibiskupství, str. 743b.

S-y městské v. Město, str. 167a, Čechy, str. 463 sl., 515 sl., Praha, str. 522 sl., a hlavně Soudnictví (stč.) str. 719b sl.

S. mezní viz Mez a Soudní řád práva staroč., str. 715a.

S-y mimořádné civilní v. výše, str. 703b; s-y mimořádné n. výjimečné viz S. trestní, str. 704b.

S. nejvyšší viz Nejvyšší soudní dvůr.

S. obchodní viz Obchodní soudy.

S. odvolací viz S. appellační.

S. porotní viz Porota a srv. níže S. trestní, str. 704b.

S. purkrabský viz Čechy, str. 507, a Soudnictví (stč.), str. 718b sl.

S-y řádné viz výše, str. 703a.

S. reální viz Příslušnost, str. 712a.

S. říšský viz Říšský soud a srv. Rakousko, str. 218a.

S. rozhodčí viz Rozhodčí soudy a Řízení, str. 843b.

S. sborový viz výše, str. 703b, Příslušnost, str. 710 sl., a níže S. trestní, str. 704b.

S. smírčí viz Rozhodčí soudy, str. 1066 sl., a Řízení, str. 843b.

S. správní viz Správní soud.

S. stanný viz Náhlý soud.

S. trestní. V Rakousku vykonávají soudnictví ve věcech trestních: 1. s-y okresní, 2. sborové s-y první stolice (s-y krajské a zemské), 3. s-y porotní, 4. sborové s-y druhé stolice (vrchní s-y zemské), 5. nejvyšší s. jakožto s. zrušovací. Působnost neboli věcnou příslušnost těchto s-ů upravil řád trestní z r. 1873 (§§ 9–16) takto: I. S-ům okresním přikazuje: 1. celé řízení v první stolici o těch přestupcích, které náležejí vůbec k působnosti řádu trestního (čl. VIII. úv. z.); 2. spolupůsobnost v přípravném vyhledávání a přípravném vyšetřování (viz Přípravné vyhledávání) pro zločiny a přečiny. Mimo to může jim 3. radní komora odevzdati celé takové přípr. vyhledávání nebo vyšetřování, nebo některou jeho čásť. Řízení o přestupcích tiskových a přestupcích zákona o právě autorském vyhrazeno jest výlučně těm okresním s-ům, které jsou zřízeny v sídlech sborových s-ů první stolice (§ 485 ř. tr. a § 54 zák. o pr. aut. z 26. pros. 1895). Jestli v takovém míste několik s-ův okresních, vykonávají soudnictví trestní jenom ten nebo ty z nich, kterým to zvláště bylo odevzdáno. Okresní s-y zřízeny jsou jako samosoudy. Působnost ve věcech trestních vykonává soudce okresní, který však může některé takové věci odevzdati ostatním samosoudcům k samostatnému vedení, a pokud jde o takové výkony, jež neobsahují soudcovského rozhodování, také soudcovským úředníkům pomocným (§ 3 zák. o soud. organis. z 27. listop. 1896). II. Sborové s-y první stolice vykonávají svoji působnost: 1. Jakožto s-y vyšetřovací. Při každém takovém s-ě předseda ustanoví jednoho nebo několik členů (nikoliv auskultanty, § 3 zák. o soud. org.) za soudce vyšetřující; i těmto pak náleží, aby konali přípravná vyhledávání a přípr. vyšetřováni o zločinech a přečinech (§ 88). 2. Jakožto radní komory. To jsou tříčlená oddělení sborových s-ů první stolice, které mají dohled na všechna přípr. vyhledávání a přípr. vyšetřování v obvodě sborového s-u první stolice a zasahují v ně tím způsobem, že rozhodují ve věcech pochybných a důležitějších a o stížnostech podávaných na soudce vyšetřujícího. Soudce vyšetřující (s. okresní) jest radní komoře podřízen a má jí podávati zprávy o všech přípr. vyhledáváních a vyšetřováních u něho konaných (§§ 94, 95). 3. Jakožto s-y nalézací, jež konají hlavní přelíčení a soudí o všech těch zločinech a přečinech, které nejsou vyhrazeny s-ům porotním. 4. Jakožto s-y odvolací, rozhodující o opravných prostředcích podávaných na nálezy a opatření s-ů v okresních ve věcech přestupkových. Působnost vytčenou pod č. 3. a 4. tyto s-y vykonávají ve shromáždění čtyř soudců. Mimo to jsou jim přikázána 5. různá jednotlivá rozhodnutí, jednání neb opatření, kteráž činí ve shromáždění tří soudců (§ 13), pokud zákon nežádá rovněž přítomnosti čtyř soudců (§§ 357, 401, 410, 411). Konečně tyto s-y působí 6. jakožto s-y mimořádné neboli výjimečné, a to: a) v řízení náhlém neboli stanném (§§ 429 sl.), kdež složeny jsou ze čtyř soudců, a b) když byla zastavena působnost soudů porotních, kdež potom na místo s-u porotní ho rozhoduje senát složený ze čtyř soudcův, a jde-li o zločin stíhaný trestem smrti nebo nejméně pětiletého žaláře, ze šesti soudců (§ 3 zák. o zastav. s-ů porotních z 23. květ. 1873). III. S-y porotní mají konati hlavní přelíčení: 1. o těch zločinech a přečinech, jež byly spáchány obsahem spisu tištěného (čl. VI. lit. A. úv. zák. k ř. tr.); 2. o některých určitých zločinech a přečinech jim zákonem zvláště přikázaných. To jsou: a) zločiny a přečiny politické (cit. čl. VI. lit. B. čís. 1, 2, 3, 4 lit. a a b, 24 a 25) a b) zločiny těžké. Tyto zase buďsi vždy náležejí před porotu (č. 4 lit. d a e, 5–7, 9, 12 a 20 cit. čl. VI. lit. B. a §§ 4, 5, 6 a 8 zák. o třaskavinách z 27. květ. 1885); nebo jen tenkráte, když byly spáchány za takových zvláštních okolností přitěžujících, pro které se na ně ukládá trest žaláře přes pět let (č. 4 lit. c a f, 10, 11, 13–19, 21 a 23); nebo když státní zástupce již ve spise obžalovacím navrhl, aby se na ně (vzhledem k některým všeobecným okolnostem přitěžujícím) vyměřil trest žaláře přes pět let (č. 4 lit. c, 8, 10, 19, 22). Jedná-li se pro nedostatek podmínek právě zmíněných o některém zločinu při sborovém s-ě první stolice, dotčený s. nesmí na něj vyměřiti trestu přísnějšího než pětiletého žaláře. O složeni s-ů porotních viz Porota a Porotní seznamy, o zastavení působnosti s-ů porotnich viz Zastavení soudů porotních. IV. Sborové s-y druhé stolice rozhodují: 1. o stížnostech, jež dovoleno podávati na usnesení radní komory (§ 114) nebo sborového s-u první stolice; 2. o námitkách (odporu) podávaných proti spisu obžalovacímu (§§ 213, 214); 3. o odvoláních podávaných z rozsudků sborových s-ů první stolice a s-ů porotních (§ 283, 346). Konečně jsou jim přikázána 4. různá jednotlivá rozhodnutí, jednání a opatření. Jim přísluší také dozor nade všemi s-y trestními jejich obvodu, z kteréž příčiny lze k nim podávati t. zv. stížnost dohlédací. Usnesení činí ve shromáždění pěti soudců. V. Nejvyšší s. jakožto s. zrušovací neboli kassační rozhoduje o stížnostech zmatečných (a, bylo-li s takovou stížností zároveň podáno odvolání, také o tom) a činí i různá jednotlivá rozhodnutí a opatření. Usnáší se ve shromážděni sedmi soudcův, a jde-li o stížnost zmatečnou podanou k zachování zákona, jedenácti soudců (§§ 33, 292). – Počet soudcův (a porotců) jmenovaný pod č. II. až V. jest zákonem pevně ustanoven. Jen výjimkou dovoluje se přibrati ke hlavnímu přelíčení, lze-li se nadíti, že bude trvati déle, ještě jednoho soudce (porotce) náhradního (§§ 17 a 310). Radní komora a ostatní oddělení sborových soudů první a druhé stolice, vytčená pod č. II. 3–5 a IV., jsou zřízeny jako senáty stálé, jejichžto členy, předsedy i náhradníky ustanovuje předseda předem a trvale pro celý nejbližší rok kalendářní. Ze soudcovských úředníků pomocných může nanejvýš jeden býti členem radní komory nebo některého senátu (§ 18 ř. tr. a §§ 32–35 a 41 zák. o soud. org). – O poměru s-ů trestních k jiným úřadům státním, zemským neb obecním, i k úřadům cizozemským a uherským srv. §§ 26–28 ř. tr.

Příslušnost místní s-ův trestních, pokud jde o řízení v první stolici, určuje se důvody příslušnosti vytčenými v §§ 51 sl. Příslušnost proti pachateli zakládá při tom příslušnost i proti spoluvinníkům a účastníkům (§ 55). A. S-y příslušné pravidelné. I. Při činech tr. spáchaných v našem území státním jest 1. s-em pravidelně příslušným, který má přednost přede všemi ostatními, s. příslušný spáchaného skutku, t. j. ten, v jehož obvodě byla předsevzata činnost trestná, byť i výsledek této činností nastal na místě jiném. Byla-li tato činnost předsevzata v několika okresích nebo na hranicích několika okresů, stává se příslušným mezi dotčeními s-y ten, jenž ostatní předstihl. Totéž platí, i když vzešla nejistota o tom, ve kterém z několika určitých okrsků čin byl spáchán; jen že tu s. předstihnuvší, jestliže dotčená nejistota pominula před vydáním v obžalovanost, má odevzdati věc s-u spáchaného skutku (§ 51). Při deliktech tiskových s. spáchaného skutku jest s-em výhradně příslušným (§ 485). Jde-li pak o delikt spáchaný obsahem spisu tištěného, sluší pokládati za místo spáchání to, kde spis byl tištěn, a není-li toto místo známo, nebo jestli v cizině, to, kde byl (v tuzemsku) rozšiřován (§ 486). – Ve druhé řadě jsou příslušnými: 2. s. bydliště nebo pobytu a 3. s. postižení obviněného. Podmínkou příslušnosti těchto s-ů jest, že bylo u nich učiněno oznámení a že nebyly předstiženy s-em spáchaného skutku. I potom však sluší věc postoupiti tomuto s-u, žádá-li za to státní zástupce tohoto neb onoho s-u, soukromý žalobce, obviněný nebo některý spoluobviněný (§ 52). Nenastala-li příslušnost žádného ze s-ů posud jmenovaných, stává se příslušným 4. s., který nejprve nabyl vědomosti o činu tr., to však jen potud, pokud nevyšla na jevo okolnost, jež by zakládala příslušnost některého z oněch s-ů (§ 53). Konečně pak může 5. i kassacní s., vyslechna prve generálního prokurátora, ustanoviti s. příslušný a to tenkráte, když některý cizí stát neb uherský úřad nabízí vydání obviněného, nebo má za vydání býti žádáno, ač není-li dotud odůvodněna příslušnost některého s-u jiného (§ 54, odst. 2). II. Při činech tr., spáchaných mimo zdejší státní území, jest 1. s. bydliště nebo pobytu v první řadě příslušným. Nemá-li pak obviněný ve zdejším státním území bydliště ani pobytu, stává se příslušným 2. s. postižení a 3. v případě vytčeném nahoře č. I. 5 s., jejž ustanoví s. kassační (§ 54). Zvláštní ustanovení má § 11 zák. o podmořských lanech telegrafních z 30. břez. 1888. – B. S-y příslušnými nepravidelnými, jež nastupují za zvláštních okolností namísto s-ů posud jmenovaných, jsou: 1. s. příslušný věcí spojitých. Příčítá-li se témuž obviněnému několik činů tr., nebo účastnilo-li se téhož činu tr. několik spoluobviněných, sluší pravidlem o všech těchto činech tr. a proti všem těmto spoluobviněným konati jediné řízení společné. Příslušným pro toto společné řízení jest ze všech těch s-ů, jež by byly příslušnými pro jednotlivé věci spojité, ten, kterýž ostatní předstihl. Jsou-li však tyto s-y rozličné příslušnosti věcné, má bez ohledu na předstižení s. porotní přednost před s-em sborovým první stolice a s-em okresním, s. sborový první stolice pak před s-em okresním (§ 56). S. příslušný věcí spojitých může také některou věc spojitou vyloučiti ze společného řízení (§ 57). Potom zůstává sice příslušným i pro věc vyloučenou; avšak může ji také postoupiti tomu s-u, který by pro ni byl příslušným, kdyby nebylo spojitosti s věcmi ostatními (§ 58). 2. S. delegovaný. Sborovému s-u druhé stolice dáno jest pro jeho obvod, s-u kassačnímu pak pro cele státní území právo delegační, t. j. právo, věc nějakou z příčin veřejné bezpečnosti nebo z jiných důležitých příčin odníti s-u příslušnému a přikázati ji jinému s-u téhož druhu. Na delegaci nařízenou sborovým s-em druhé stolice může sobě žalobce i obviněný stěžovati do tří dnů k s-u kassačnímu (§§ 62, 63). – Jak rozhodují se spory o příslušnost mezi dvěma s-y trestními, ustanovuje § 64, do které míry mají platnost i processní výkony s-ů nepříslušných, § 65. – Srv. k tomu Storch, Říz. tr. rak. I. (1887, §§ 37–57). -rch.

S. vojenský viz Vojenský soud.

S-y volitelné (forum electivum) a výlučné (f. necessarium) viz Příslušnost, str. 711b a sl.

S. zemský a vrchní zemský s. viz výše, str. 703 a 704; s. zemský velký a menší v právě staročeském viz Čechy, str. 507 sl., a Soudnictví (stč.), str. 716a sl.

S. živnostenský viz Živnostenský soud.