Ottův slovník naučný/Ploutvonožci

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Ploutvonožci
Autor: Václav Sixta
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 943–944. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Ploutvonožci

Ploutvonožci (Pinnipedia), řád ssavcův masožravých (Carnassia). Žijí v mořích a následkem toho tvarem těla od vlastních šelem (Carnivora) a hmyzožravců velice se odchylují. Původně žili na suchu, a ježto při lovení ryb pozvolnu si navykali na vodu a pohyb v ní, nohy jejich původně štíhlé a pro běh na pevnině způsobilé pozvolna se zkracovaly, prsty se prodloužily a srostly plovací blanou, tak že se proměnily v krátké a široké ústroje, podobné ploutvím. Krk a ocas se zkrátil. Kostra p-ců, zejména lebka, páteř, dutina nosní, čelisti a jejich chrup souhlasí úplně s šelmami (Carnivora). Jako těmto i p-cům chybí klíční kosť. Nejvíce se odchýlili úpravou okončin. Kosť ramenní a stehenní, kosť loketní i vřetenní a kosť holenní i lýtková zvlášť nápadně se zkrátily. Články prstů však se prodloužily. Kosť člunková, měsíčná a střední splynuly v jedinou kosť jako u šelem (Carnivora). Zadní okončiny posunuty až na samý konec těla a páteř silně zakrněla. Mozek mají veliký s četnými ryhami jako šelmy. Skořepy nosní silně rozvětvené a zavité. Boltce ušní zakrnělé. Pohlavní ústroje a vývoj zárodků totožné se šelmami. Chrup p-ců jest typický chrup dravců, poněkud pozměněný. Přední zuby prostřední jsou malinké, často zakrnělé. Krajní jsou špičaté, veliké, špičákům podobné; tyto jsou silně vyvinuty. Stoličky, počtem 6–6, jsou buď všechny kuželovité, nebo dvoj- i trojhroté V mléčném chrupu jsou zuby přední (3/3), špičáky (1/1) a zuby mezerní (4/4) neb (3/3). Výměna chrupu mléčného za trvalý děje se záhy, mnohdy již v době života zárodečného. Zkamenělé zbytky p-ců nalézají se v třetihorách (miocén) a podle toho vyvinuly se nejspíše již v eocénu pozvolna z nejstarších masožravců (Carnassia). — Řád p-ců se dělí na 3 čeledi, a to: Trichechina, Otariae a Phocina, a obsahují asi 50 druhův obecně rozšířených v mořích i jezerech (Kaspickém, Aralském, Bajkalském i Balkašském). Sx.