Ottův slovník naučný/Perrotina

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Perrotina
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 518. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Perrotina č. Perrotův tiskací stroj k tisknutí barevných ozdob na tkaniny sestrojen r. 1834 inženýrem Perrotem v Rouenu. Princip jest tento: Litá tabule opatřena jest na dvou protilehlých pobočních stranách hladkými rovnými stěnami. Těsně před nimi pohybuje se tkanina, jež se má tisknouti, a to pomocí čtyř válců vodicích a jednoho napínacího. Dva válce vodicí jsou nad tabulí a 2 pod ní. Proti pobočním stěnám, tedy i proti tkanině pohybuje se ve vedení stolu vozík, opatřený deskou tiskací. V mezeře mezi tkaninou a deskou tiskací pohybuje se pomocí pak deska barvicí, t. j. deska opatřená na straně k vozíku suknem, jež nad stolem natírá se pomocí válečku barvou a barvu tu pak přenáší na desku tiskací, upevněnou ve vozíku. Pochod práce jest tento: Vozík se posouvne, přitiskne desku tiskací na tkaninu, načež se vzdálí. Mezi tím deska barvicí napojena barvou vsune se do mezery mezi tkaninou a vozíkem, vozík se vrací, přitiskne desku tiskací na sukno, tím vezme si potřebné barvivo a opět odjíždí. Mezi tím deska barvicí z mezery vystoupí, vozík se vrací a přitiskne desku tiskací na tkaninu. Je-li stroj zřízen na jednu barvu, může jím dělník pohodlně za 10 hodin potisknouti 10.000 m látky. Jsou však p-ny nyní zařízeny nejen na 3, 5 barev, ale i na 10–12–22 barev, k těm pak potřebí jest dělníka zručného, dobře vycvičeného, a tu přece za tutéž dobu potiskne se 3000–5000 m tkanin. Zavedení tohoto stroje v Praze stalo se r. 1845 a jest historické tím, že mělo za následek vzbouření tiskařův. Obávajíce se o svoji výživu tiskaři p-nu roztloukli.