Ottův slovník naučný/Perpignan

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Perpignan
Autor: Ludvík Tošner
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 515–516. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Perpignan

Perpignan [-ňa͡n], hl. město franc. dep. Pyrénées-Orientales, arrond. P. (1394,64 km2, 7 kantonů, 86 obcí a 117.995 ob.) a 2 kantonů, pevnost I. tř. na pr. bř. ř. Tet 11 km nad jejím ústím do moře Středozemního, 31 m n. m. pod pahorkem opevněným citadellou, stanice železnice Narbonne-Port-Bou s odbočkou do Prades a Mont Louis, má 35.757 ob. (1901) a rozděluje se říčkou Basse na 2 části, horní nové město a staré město. Citadella může pojmouti 20.000 mužů vojska a zahrnuje v sobě starobylý hrad hrabat Roussillonských a kapli s maurským portálem, v městě pak zasluhuje pozornosti kathedrála sv. Jana ze XIV. stol. s krásným oltářem a hrobkami, k ní připojuje se starý chrám sv. Jana z r. 1025, stará bursa (loge) z r. 1396, zámeček Castillet postavený r. 1319 nad jednou z bran městských a sloužící dnes za věznici, budova bývalé university s přírodovědeckým museem, obrazárnou a městskou knihovnou s 35.000 svaz., prefektura, justiční palác a veliká kasárna. V městě jest kněžský seminář, duchovní a obecní collège, ústav učitelův a učitelek, kursy pro fysiku, chemii, kreslení, mechaniku stavitelství atd., botanická zahrada, meteorologická observatoř, společnost hospodářská, vědecká a literární, divadlo, bursa, filiálka Francouzské banky, obchodní komora a soud, porota, soudní dvůr I. stolice, sídlo biskupa, prefekta a velitelství 32. pěší divise. Z průmyslových závodů jsou zde slevárny železa a mědi, továrny na sukna, čokoládu, zátky, papír atd. Rozsáhlý jest obchod s vínem (Torremila), pak s olejem, železem, kožemi, kořalkou atd. V okolí jsou krásné zahrady a morušové sady, na pahorku nad řekou 5 km na v. od města jsou zbytky středověkého Castell-Rossello s kaplí a věží, při ústí řeky pak jest ves Canet s 1015 ob., hojně navštěvovanými mořskými lázněmi a zbytky starobylého opevnění. Úrodná rovina prostírající se od města k moři v půvabné poloze nazývá se Salanque. – P. objevuje se jako důležitější místo až v X. stol. po Kr. a brzy zalidnilo se obyvatelstvem starého města Ruscino pustošeného piráty, tak že již v XI. stol. možno považovati je za hlavní město hrabství Roussillonu. V letech 1262–1344 P. byl hlavním městem království Majorky, které sloučilo se s Aragonií. R. 1349 Petr Aragonský založil zde universitu, r. 1473 město přes zoufalý odpor připojeno k Francii, r. 1493 vráceno Aragonii, avšak r. 1642 přijalo dobrovolně panství francouzské, načež r. 1602 přeneseno sem biskupství. Tšr.