Ottův slovník naučný/Pechanec z Kralovic

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pechanec z Kralovic
Autor: August Sedláček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 400. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Pechanec z Kralovic, příjmení staročeské rodiny vladyčí, která nosila husu na štítě. Pechanec (Petr), bezpochyby předek jejich, žil r. 1400 v Praze. První, který byl v stavu vladyckém, byl Jakub, jenž držel Kralovice u Uhřiněvsi a r. 1491 učinil dobrodiní kostelu sv. Haštala, protože tu táž rodina mívala svůj pohřeb. Také koupil statky na Slansku († 1497), k nimž syn Jan († 1532) přikoupil jiné. Manž. tohoto Marta z Bezděkova koupila r. 1519 Sluštice. Synové jejich byli Jiří, Matyáš, Zdeněk a Burjan, z nichž první a třetí záhy zemřeli. Matyáš a Burjan vložili si r. 1547 ve dsky Kralovice, Sluštice a vsi ve Slansku. Kromě toho před tím koupili Chřenice a r. 1558 Květnici. Když se dělili r. 1563, Matyáš dostal Sluštice se Zlatou a Burjan Chřenice s Květnicí a Miličoves u Žatce. Matyáš zemřel r. 1568 bezdětek odkázav všechen statek Mikuláši Skalskému z Dubu, ujci svému, a jeho manželce. Ani Burjan nezůstavil dědicův z manž. lože pošlých, pročež po něm († c. 1567) všechen statek spadl na krále, ale potom (1575) prodán témuž Skalskému. Měl sice z manželky Anny drahně dětí, totiž 4 syny a dvě dcery před oddáním a syna a dceru po oddáni zplozené, ale ačkoliv majestátem z 3. pros. 1562 onino těmto za roveň postaveni byli, není přece paměti, že by po něm byli dědili a také se potom nepřipomínají. Sčk.