| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Paviáni |
| Autor: |
František Bayer |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 350–351. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Pavián |
Paviáni (rod Cynocephalus Briss.) jsou opice úzkonosé (Catarrhini, viz též Opice), jež se od ostatních opic liší především hlavou, prodlouženou v silný a dlouhý, na předu jako uťatý čenich, často po stranách nadmutý nebo brázděný. Rty mají velmi pohyblivé, boltce malé, lícní torby obšírné, špičáky dlouhé a ostré. Trup jest zavalitý, končetiny krátké a silné, ocas různé délky, buď až do konce pokryt hladkou srstí, buď na konci opatřen chvostem; veliké mozoly hýžďové jsou živě zbarveny. Dlouhá a řídká srsť bývá druhdy na hlavě, na krku a na plecích prodloužena ve hřívu. P. žijí ve skalnatých, hornatých končinách Afriky a sousedních zemí asijských; na stromech tyto v pravdě pozemní opice neobývají. Chodi po všech čtyřech končetinách. Živí se plody i jinými částkami rostlin, pak také hmyzy a j. členovci, měkkýši a ptačími vejci. Jsou opice divoké a bojovné, zlostné a potměšilé, ale také učelivé. Nozdry nahoře na čenichu mají dva známější druhové tito: P-án černý (C. niger Desm.) jest štíhlejší, než ostatní druhové, zdéli 65 cm), má zakrnělý ocas jen 3 cm dlouhý a srsť černou, na hlavě v podélný chochol prodlouženou; hýžďové mozoly jsou červené. Z Celebesu, Moluk a ostrovů Filipových. Dželada (C. gelada Rüpp.), největší všech p-nův, dorůstá délky 1,1 m, má ocas 75 cm dlouhý, opatřený na konci chvostem, a srsť tmavohnědou, jež v týle a na hřbetě v jakýsi plášť barvy světlejší jest prodloužena; na hrdle a na hrudi má po trojhrané lysině. Hýžďové mozoly jsou malé, černošedé. V horách habešských. P-ny s nosními dírkami na předním konci čenichu možno zase rozděliti dle délky ocasu. Dosti dlouhý ohon mají tito dva druhové: P-án plášťový neboli hamadryas (C. hamadryas Wagn.), opice již starověkým národům dobře známá a starými Egypťany ctěná, dorůstá délky až 75 cm a má ocas i 25 cm dlouhý; srsť jest u samic olivová, u samců šedá a tito mají v záhlaví, na plecích i na prsou dlouhou hřívu; lysé líce mají barvu masovou, hýžďové mozoly ohnivě červenou. Hejna těchto p-nův obývají v jižní Nubii a v Habeši. Větší babuin (C. babuin Desm.) mívá tělo zdéli 1 m, ocas 50 cm dlouhý; srsť – hřívy není – má barvu olivově nažloutlou, vezpod světlejší a líce jsou načernalé. Jest také domovem v Habeši, pak v Kordofánu a některých končinách střední Afriky. K p-nům s nosními dírkami v předu na čenichu a kratinkým ocasem náleží nejprve nejohyzdnější všech opic, mandril, maimon neboli duran pestrolící (C. mormon Wagn.), jejž s následujícím drilem zejména pro velikou hlavu, sblížené oči a dvé ryhovaných naduřenin podél nosu kladou také ve zvláštní rod p-nů (Mormon). Má tělo zdéli až 1 m, ale ocas jen 5 cm dlouhý, srsť hrubou, na hřbetě tmavohnědou, poněkud do zelena, vezpod bělavou; delší srsť na bradě má barvu žlutou, za okem jest šedobílá skvrna, nádory na lících jsou modré, nos sám červený, lysiny hýžďové červené a modré. Podobný, ale menší dril (C. leucophaeus Wagn.) dorůstá délky jen 85 cm (ocas 8 cm)); líce má jen černé, mozoly hýžďové červené. Oba tito p. jsou domovem v Guinei. Br.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pavián