Ottův slovník naučný/Parallelní

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Parallelní
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 209–210. Dostupné online
Licence: PD anon 70

Parallelní (z řec.), rovnoběžný.

P. místa, obdobná, podobná místa, místa, jež obsahem nebo formou jsou podobná. Ve vydáních biblí a autorů starověkých uvádějí se zejména často p. místa, ježto jsou mnohdy pro kritiku a exégesi eminentně důležita.

P. tóniny jsou tóniny tvrdé a měkké, které mají stejné označení, jako C-dur a A-moll (bez označení), G-dur a E-moll (1 křížek), Es-dur a C-moll (tři b) atd. Měkká tónina p. jest vždy o malou terci nižší než tvrdá; přes stejné označení mají obě tóniny jinou polohu půltonů.