Ottův slovník naučný/Obchodní knihy

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Obchodní knihy
Autor: Ferdinand Heller mladší
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 541. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Obchodní knihy jsou záznamy obchodníkovy o jeho obchodech a i takových právních jednáních, která nejsou sice obchody ve smyslu obchodního zákona, ale která se týkají jeho celého jmění.

Obchodní zákon rak. nařídil ve 4. hlavě I. knihy čl. 28–40 obchodníkům a obchodním společnostem, kteří jsou povinni dle § 7 uvozovacího zákona k obch. zákonu dáti svoji firmu zanésti do obchodního rejstříku, t. zv. kupcům a obch. společnostem plného práva, aby vedli o. k. Počet a druh o-ch k-ih, které má obchodník vésti, zákon neurčil, nýbrž jen nařídil, aby z knih těch byly patrny všechny obchodníkovy obchody a stav jeho jmění. Za týmž účelem nařídil obch. zákon v téže hlavě kupcům a společnostem obchodním plného práva, aby po 10 let uschovávali obchodní dopisy jich došlé a jimi odeslané, tyto buď v opisu neb otisku, zařazené do knihy otisků tak, jak byly odeslány. Dále pak uložil jim povinnost, aby při založení závodu vyhotovili a podepsali úplný seznam svého jmění ať movitého af nemovitého a svých dluhův a dle toho učinili závěrku, z níž patrno býti musí jejich čisté jméní. Tento seznam jmění a závěrka mají býti obnovovány co rok. Jen když má obchodník takový sklad zboží, že by každoroční obnovování seznamu a závěrky činilo obtíže, smí seznam a závěrku obnovovati vždy až za 2 roky.

Seznam jmění a závěrka mohou býti zanášeny do knihy neb zvlášť vyhotovovány. Obchodní zákon žádá, aby o. k. vedeny byly řádně, a za tím účelem co do formy jejich nařizuje, že knihy ty musí býti vázány a každý list v nich číslován, a dále že zápisy do nich musí se díti jazykem a písmem živým a že v nich nesmi býti nic škrtáno neb vyškrabováno. Význam takto řádně vedeních o-ch k-ih v právním směru jest ten, že jsou důležitým průvodním prostředkem v obchodních sporech a že dle konkursního řádu opravňují k žádosti za skončení kupeckého konkursu nuceným narovnáním. Ve směru prvém ustanovil obch. zákon rak. a uvozovací zákon k němu, že řádné vedené o. k. tvoří ve sporech o obchodní věci neúplný důkaz, který jinými průvodními prostředky může býti doplněn. Při tom činí však zákon rozdíl mezi o-mi k-hami obchodníků práva plného a neúplného, přiznávaje knihám obchodníků plného práva průvodní moc proti obchodníkům téhož druhu trvale, proti obchodníkům neúplného práva a neobchodníkům jen na dobu jednoho roku a šesti měsícův od vzniku pohledávky, knihám pak obchodníků neúplného práva průvodní moc vůbec jen na dobu jednoho roku a šesti měsíců proti komukoliv. V příčině doplnění důkazu o-mi k-hami vedeného ponechal obch. zákon soudci, aby dle svého volného uvážení požadoval více neb méně důkazů jiných. Ustanovení tato zachoval uvozovací zákon k soudnímu civilnímu řádu rak. v platnosti, a to na úkor jím zavedené zásady volného oceňování důkazův. Dále zavedl obch. zákon při vedení důkazu o-mi k-hami povinnost k jejich předložení, a to tak, že soudce může ve sporech obchodních k návrhu jedné strany, tvrdící určitý obsah o. k., uložiti straně druhé, je-li tato povinna o. k. vésti, aby že odpůrci k nahlédnutí předložila. Neposlechnutí takového příkazu má pak za následek, že odpůrcem tvrzený obsah knih pokládá se za pravdivý. I toto ustanovení bylo uvozovacím zákonem k soud. civ. řádu zachováno v platnosti. Dodati třeba, že o-m k-hám cizinců, vedeným v cizině, přiznává soudní civilní řád stejnou průvodní moc jako tuzemským, předpokládaje však, že jest tu zaručena vzájemnost mezi státem zdejším a cizím, kde knihy jsou vedeny, a že vedeny jsou dle předpisu platných v onom cizím státě. Hlr.