Ottův slovník naučný/Niš

Ottův slovník naučný
Nisyros	Niš	Nišan

Údaje o textu
Titulek:	Niš
Autor:	Ludvík Tošner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 339. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Niš

Niš (Nissa), druhé co do velikosti město král. Srbského, hl. město kraje t. jm. (2507 km² se 165.927 obyv. r. 1900), v úrodné údolní rovině ř. Moravy, na jejím okraji na l. bř. ř. Nišavy 15 km nad jejím ústím do Moravy, 207 m n. m., leží v uzIu důležitých tratí železničních Bělehrad-Srědec a Bělehrad-Soluň, jakož i důležitých cest vedoucích ze Srbska do Bulharska a má následkem toho veliký význam strategický i obchodní. Má 21.049 ob. (1895), z nichž jest asi 2000 muhammedánův a mnoho židův a cikánův, ulice jsou široké a dobře dlážděné, domy nízké, město dělí se na čtvrt tureckou s několika mešitami a na srbské město s domem, královským zámkem a palácem skupštiny srbské, opevněno jest několika tvrzemi a citadellou na pr. bř. Nišavy stavěnou ve slohu Vaubanově. N. jest sídlem krajského přednosty, velitelství I. divise a moravské brigády, pravosl. biskupa, katolické missie, rakouského a německého místokonsula, ruského konsula a tureckého generálního konsula, má gymnasium a učit. ústav, čilý obchod, zahradnictví a výrobu stříbrného zboží filigránového. Na blízku jsou horké prameny, na návrší Čeger pomník na památku hrdiny Sindeliće, který reduty zdejší, nemoha jich proti Turkům obhájiti, do povětří vyhodil a s lidem svým v nich zahynul, na silnici do Cařihradu jest t. zv. věž lebek (Čele kula), zřízená Turky z lebek padlých Srbův. – N. jest starověký Naissus, jehož zbytky leží na v. od města a v němž narodil se Konstantin Veliký. Místo to bylo od Attily rozbořeno, avšak od Justiniána opět vystavěno, od XII. století bylo v rukou Srbů, r. 1386 zmocnili se ho Turci, r. 1689 zničil na vrchu Viniku 2 km na sv. od N-e markrabí Ludvík Badenský 40.000 mužů tureckého vojska, r. 1809 zahynul při hájení redut města Sindelić, r. 1876 byla N. hlavní oporou tureckých válečných operací, kterou marně Srbové napadali a jíž teprve 28. prosince 1877 po třídenním boji dobyli, načež jim kongressem Berlínským přiřknuta. Tšr.