Ottův slovník naučný/Myš

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Myš
Autor: František Bayer
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 943–944. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Myš

Myš (Mus L.), rod hlodavců (řádu Rodentia) z čeledi téhož jména (Muridae, viz Myši); jest z hlodavců nejznámějších, stěhuje se za člověkem po vší zemi i do nejpustších končin a touto nepříjemnou přítulností i škodlivostí předčí všem ostatním ssavcům svého řádu. Všecky druhy tohoto rodu mají hlavu úzkou, čenich zašpičatělý, hořejší pysk poněkud rozpoltěný a na něm pět podélných řad knírův, ústa bez toreb lícních, boltce veliké; ve chrupu jest i , c , m , přední zuby jsou hladké, hořejší stoličky mají po 3 příčných řadách hrbolků žvýkacích, z dolejších má pravá po 4, druhá po 3 a třetí po 2 takových řadách. U nás zjištěno posud 6 druhů rodu m-í; dva větší (potkana a krysu) se statnými nohami a řasami na patře uprostřed nedělenými, klademe v sekci krys, ostatní drobné druhy se štíhlými končetinami a řasami patrovými uprostřed přerušenými v podrod myší. Největší, nejhltavější a nejškodlivější jest potkan (M. decumanus Pall.), neprávem u nás krysou nazývaný; tělo jeho dorůstá délky 24 cm (bez ocasu) a jest pokryto srstí nahoře šedou, poněkud zažloutlou i nahnědlou, na bocích světlejší, vezpod bělavou, kterážto barva jest od tmavšího svršku dosti ostře oddělena. Boltec má délku asi ⅓ hlavy a do předu přiložen k oku nedosahuje; kníry jsou kratší boltců. Zadní nohy jsou trochu delší předních; ocas jest 19 cm dlouhý, tedy kratší trupu, silný, nahoře šedohnědý, vezpod bělavý a má šupinky ve 200—220 kroužcích sestaveny. Potkan dostal se z Asie do Evropy teprv počátkem XVIII. století a odevšad tu zapudil slabší krysu (M. rattus L., v. Krysa). Jest u nás domovem ve sklepích, stokách, skladištích, stájích a jinde po domech i také kolem vod. Z menších m-í nejznámější a ode dávna v příbytcích člověka nejhojnější jest m. domácí (M. musculus L.), jež přebývá mimo to i na krajích lesů, v polích a zahradách. Tělo i ocas její mají po 9 cm délky; srsť jest nahoře šedá, málo nažloutlá, uprostřed hřbetu tmavší, na bocích a vezpod zase světlejší, na nohách nejbledší, nahnědle šedá. Známe také odrůdy bílé (albinismus). Okrouhlý a široký boltec má délku ½ hlavy a do předu přiložen dosahuje až na oko; kníry jsou delší boltců. Nožky jsou štíhlé, zadní trochu delší předních; ocas je pokryt řídkými chlupy nahoře černohnědými, vezpod trochu světlejšími a má šupinky průměrem ve 180 kroužcích. Větší, všech našich m-í nejhbitější, m. lesní (M. sylvaticus L.) má srst dvojí barvy: nahoře žlutavě šedou, trochu do rezava, uprostřed hřbetu skoro až hnědou, na bocích poněkud světlejší, ale vezpod všude bílou a barva tato jest od tmavšího svršku ostře oddělena. Zadní nožky jsou delší předních. Tělo mívá délku 12, ocas 11 cm; tento jest porostlý chlupy nahoře tmavohnědými, vezpod bílými a má šupinky asi ve 150 kroužcích. Tato m. jest u nás dosti hojna; žije nejen na kraji lesův, ale i v zahradách a v zimě i ve staveních, zejména pod krovy. Trojbarevnou srsť má m. rolní (M. agrarius Pall.), polapená u nás v již. Čechách (na Šumavě), pod Ještědem a j. Tělo jest 10 cm dlouhé, barvy nahoře rudohnědé, se zřetelným tmavým pruhem uprostřed hřbetu, na bocích světlejší, vezpod bílé; ocas má délku 8 cm, jest pokryt chlupy nahoře rudohnědými, vezpod bělavými a má šupinky asi ve 120 kroužcích. Boltce mají délku as ⅓ hlavy a do předu přiloženy nedosahují k oku. Tato m. přebývá v polích (pod stohy, v houštinách polních a na krajích lesů; v zimě i ve stájích bývá polapena. Nejmenší všech druhů jest m. drobná (M. minutus Pall.), dorůstající i s ocáskem úhrnem 13 cm, z čehož asi ½ připadá na trup s hlavou. Má nahoře srsť rudohnědou, uprostřed hřbetu nejtmavší, na bocích světlejší, vezpod bílou, zřídka trochu narezivělou, ostře od tmavšího svršku oddělenou. Boltce mají délku asi ⅓ hlavy a do předu přiloženy nedosahují k očím. Nožky jsou útlé, zadní trochu delší předních; ocas je pokryt nahoře chloupky tmavohnědými, vezpod bělavými a má šupinky asi ve 130 kroužcích. U nás nalezeno několikráte (u Frydlandu, Mirešova a j.) zejm. pěkně a pečlivě zrobené, kulaté hnízdo její, upletené z roztrhaných ostřic a trav, zavěšené na křoví, na stéblech obilí a trav. Obývá v polích, na lukách, na krajích lesův a v zahradách; na zimu ukrývá se pod stohy i do stájí. Br.

M. polní, zool., v. Hraboši.