Ottův slovník naučný/Lourdy

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Lourdy
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 379. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Lurdy

Lourdy (franc. Lourdes [lurd]), město ve franc. depart. Hautes-Pyrenées, arrond. Argelès, 420 m n. m., v krásné poloze na sev. svahu Pyrenaejí a na pr. břehu řeky Gave de Pau, na odb. Pau-L. (39 km) Již. dráhy; čítá 7758 obyv., rozkládá se na úpatí vršku, na němž stojí starý zámek (z části ze XIV. st.), teď pevnůstka a vězení. Vedle starého far. chrámu bylo počato se stavbou nového (1877), který však zůstal nedokončen. Továrny na čokoládu a průmysl plátennický; u města značné lomy mramorové a břidlicové. Daleko větší důležitosti i významu nabyly L. v dobách nejnovějších jakožto místo poutnické. Prosté venkovance, holčici 14leté, jménem Bernadette Soubirous, která zemřela r. 1879 v klášteře, 11. ún. 1858 zjevila se zde prý P. Maria v jeskyni pod městem, zvané Massabielle, a 15. ún. vytryskl tu zázračný pramen. Záhy hrnuli se sem zvědavci i věřící z celé Francie i z ciziny, a mnozí choří a nemocní našli zde uzdravení, působením prý zázračné vody, která dnes rozesílá se po světě ve více než 100.000 láhvích. Duchovenstvo s počátku nedůvěřivě hledělo na celou věc a teprve když r. 1862 biskup tarbeský uznal domnělé zázraky za pravé, ujala se církev poutí lourdských a r. 1876 papež Pius IX. dal sochu P. Marie v L-dech slavnostně korunovati. Roku 1891 zavedl papež Lev XIII. zvl. svátek Zjevení 11. ún. V létě co den přichází do L-d nejen mnoho poutníků jednotlivých, nýbrž celá processí. Zvl. řád assumpcionistů a společnost Notre-Dame de Salut organisují po celé Francii zvláštní vlaky, které kolem 20. srpna, ve dny »národní pouti«, shromažďují v L-dech až 30.000 poutníků najednou. V ty dny koná se nádherné processí a večer pochodňový průvod. Čásť města po lev. břehu v okolí jeskyně je docela rozdílná od části staré, jsouc venkoncem moderní, a jejím původem jest nehluboká jeskyně lourdská, v níž nalézá se socha P. Marie dle popisu, jak se dívce byla zjevila; sta a sta, ne-li tisíce berlí rozvěšeno je po skalních stěnách, začernalých kouřem voskovic, po celé dny i noci zde hořících. Mezi jeskyní a řekou na volném prostoru jsou lavice a klekátka, pak upravená zázračná studánka, z níž možno čerpati čistou pramenitou vodu. Vedle jsou lázně pro nemocné. Basilika P. Marie 20 m nad jeskyní jest nádherná, bohatá budova got. slohu dle plánů Hippol. Duranda, slavně vysvěcená r. 1876. Stěny její skoro vesměs vyloženy jsou malými mramorovými deskami s nápisy ex voto uzdravených. Pod basilikou je kostel du Rosaire, vystavěný v l. 1884–87 slohem byzantským. K němu shora vedou schodiště a rampy podkovovité s arkadami tak, že celek působí v hornatém údolí velmi pittoreskně. Kolem chrámů i na protějším břehu různé dépendence, kláštery, asyl pro starce, sirotčince a pod. Nejvíce z nich vyniká hospital St. Frai, kde shromažďují se nemocní přišedší s processím. Ve městě samém jest pak veliké množství kaplí, hotelů, krámův a pod. V okolí mnoho jiných jeskyň, v nichž byly nalezeny předměty předhistorické, a 2 km na záp. jezero Lourdské. – Srv. Boissaire, L., histoire médicale (Paříž, 1891); Lasserre, Notre Dame de Lourdes (vyšlo již v 300. vyd.); Mares, L. et ses environs (Bordeaux, 1894); Pèlerinage national de Notre-Dame de Salut (Pař., 1894). Život lourdský líčí Zola ve svém románě L. (t., 1894).