Ottův slovník naučný/Drobná válka

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Drobná válka
Autor: Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. S. 32. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Partyzánská válka

Drobná válka, guerilla, jest způsob bojování tlupami menšími, ale zvláště odhodlanými, chrabrými a otužilými, spravovanými vůdci vybraně důmyslnými a ráznými v území hlavně hornatém, porostlém, prorvaném, bažinatém anebo jinak vůbec málo schůdném, kde nepříteli nelze rozvíjeti veškery síly své. D-nou v-kou velmi platně se ubraňují menší zástupy vojskům mnohem četnějším a to méně velikými a rozhodujícími bitvami než stálým znepokojováním, ohrožováním spojidel: železnic, mostů a pod., zvláště v týle nepřátelské artiády, přepadáním v boky nebo do zad, záskoky a záludími, útoky na nepřátelské dopravy potravin, střeliva, zbraní a jiných potřeb a tak zemdlením a unavováním.. V d-né v-ce obyčejně vedené slabším soupeřem namnoze sbory dobrovolnickými na obranu vlasti jest hlavní věcí, aby vůdcové a vojíni znali důkladně území, mžikem se shlukli na útočnou výpravu a vykonavše ji se rozprchali po kraji, v těsném souhlasu s obyvatelstvem. Skvělé příklady d-né v-ky podávají nejčastěji v bojích občanských vzbouřenci proti státní moci, jako v Čechách za válek selských, ve Španělsku Karlisté ve druhé třetině XIX. věku, Srbové a Rumuni 1848 proti Uhrům, jihoslovanští Hajduci za všech dob nového věku proti Turkům a konečně franc-tireuři ve Francii 1870–71 proti Němcům a j. FM.