Ottův slovník naučný/Brdy

Ottův slovník naučný
Brdt.	Brdy	Break

Údaje o textu
Titulek:	Brdy
Autor:	František Václav Zelinka (jako František Zelinka)
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 617. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Brdy

Brdy, horstvo české, skládá se z nevysokých, podélných hřbetů, které mezi Českomoravskou vysočinou a Šumavou v délce 145 km a v šířce 30 — 50 km se rozprostírají. B. dělí se na dva díly. První táhne se co 6 km dlouhá vysočina od Michle přes Beroun až ke Zdicím. Z vysočiny této vyčnívá několik značnějších výšin, jako Kytiva hora u Třebotova 490 m, Haknovec 416 m, Kněží hora 421 m, kolem hradu Karlštejnského Mramor 466 m u Litně. V části západní vystupují do značné výše Vysoké kolo 423 m nad Lužcí, Holý vrch 431 m u Lodenice. Herinky 400 m u Berouna, Zlatý kůň 466 m u Koněprus a Koukolová hora 470 m nad Popovicemi. Pásma, z nichž výšiny tyto vystupují, kryjí pěkné lesy (jen Damil jest lysý) a proryta jsou hlubokými, úzkými údolími. Z těchto jmenovitě vynikají: Údolí Svato-Prokopské u Jinonic, údolí Berounky od Tetína k Srbsku, Svatojanské podél Kačáku, jedno z nejkrásnějších v Čechách, divoká rokle »Kodská« s jeskyní Capuškou, skalnaté údolí Litohlavské a rozkošné údolí Litavské od Lochovic k Jincím. Čásť tuto uzavírá dlouhý, lesnatý hřbet Housina zvaný, pod nímž rozkládá se úrodné údolí Vosovské. Díl druhý skládá se rovněž z četných pásem, z nichž jedno táhne se hned od Úval ke Zbraslavi, kde řekou Vltavou jest proraženo. Za touto vystupují další pásma, z nichž rázem svým vynikají pásmo Hostomické s lesnatým Plešivcem hostomickým přes 600 m a pásmo Rokycanské, z něhož nejvýše vystupuje přes 700 m vys. Radeč. Druhý hřbet táhne se od Kobylis ke Kladnu, dále ke Křivoklátu, kde mu říkají Křivoklátské hory, které sousedí dále na západu s pásmem Radnickým. Pásma tato dosahují na 700 m výše, jsou bohatými lesy porostlá, z nichž jako strážcové krajiny této vystupují Měřičník u Chyňavy, Krušná hora u Nov. Jachymova, Vlastec a hrad Točník u Žebráka a Křemenáč u Stupna. K horám Křivoklátským přiléhá lesnatý hřbet Drábovský, z něhož vyčnívají Plešivec berounský 458 m vys., Drábov s Dědem a Lyskem. Od levého bř. ř. Vltavy od Zbraslavě přes Mníšek a Dobříš až k Příbrami táhne se pásmo Dobříšské, z něhož vyniká Hradec 460 m vysoký u Dobříše a poutnická Svatá hora u Příbramě. Od Sv. Hory k sev.-západu rozkládají se Hřebeny, s nimiž sousedí hory Třemošenské, v nichž celé krajině rožmitálské vévodí na 800 m Třemšín. Krajinu mezí Příbramí a Hořovicemi vyplňuje pásmo Jineckovaldecké, kde hora Brdo zvaná vyčnívá. Poslední pásmo pohoří tohoto jest pásmo Zbirožské, které rovněž četnými chlumy se honosí. Z hor Brdských vycházejí četné říčky a potoky, které buď vody Berounky nebo Vltavy rozmnožují. Jsou to jmenovitě Litavka s potoky Červeným a Chumavou co přítoky Berounky a Kocába co přítok Vltavy. Zel.