Ottův slovník naučný/Łódź

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Łódź
Autor: neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. s. 252–253. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Lodž

Łódź, újezdní město piotrkowské gubernie, po Varšavě nejdůležitější středisko továrního průmyslu v ruském Polsku, 138 km od Varšavy, na ř. Łódce, vtékající do Nery, přítoku Varty. Město nynější rozkládá se na Zgierzské planině, obklíčeno jsouc řetězem továrních míst, z nichž nejdůležitější jsou Zgierz, Le¸czyca a Pabianice. Łodźskáž. dráha, 27,8 km dl., spojuje Ł. na stanici Koluszki se žel. drahou Varšavsko-Vídeňskou; kromě toho 5 řádně štětěných silnic vede odtud k sousedním i vzdáleným průmyslovým střediskům. Ł. připomíná svým obrovským vzrůstem neobyčejný rozvoj měst amerických, čehož příčina jest hlavně v tom, že německý průmysl, jemuž byl ochrannými cly ztěžován vývoz na Rus, nucen byl přeložiti výrobu svou z veliké části na ruskou půdu; první veliká přádelna na vlnu vystavěna byla v Ł-i r. 1834, vlastní její rozkvět počíná však zahájením vozby na łodźské žel. dráze r. 1866, Ł., dříve pouze nepatrné městečko′ zaujímá nyní přes 15 km2, místní poměry (hluboké úvaly, jezera, bažiny) způsobily však, že nabyla tvaru obdélníkového zšíří 2—3 km a zdélí ok. 12 km. R. 1820 měla Ł. 799 obyv., r. 1840 již 20.150, r. 1893 149.889, r. 1895 216,110 a r. 1897 konečně 314.780 ob., z největší části katol. Poláků, pak luth. Němců, Židů, menším počtem pravosl. Rusů a j.; r. 1895 bylo chrámů: 1 pravosl., 2 katol., 1 luther., 2 modlitebny baptistův a Moravských bratří, 3 synagogy. Ze škol jmenovati jest šk. obecné (4třídní), muž. a žen. gymn., vyšší průmysl. školu a kol. 40 soukr. škol; v městě jest 6 knihtiskáren, 6 knihkupectví, 3 divadla a j. Obchodu slouží pošta a telegr. úřad, vypravující ročně po 500.000 psaní a depeší; kromě toho telefon, koňská dráha (projektována okružní měst. dráha). Z továren, jichž jest 300 asi s 30.000 dělníky a výrobou za 50 mill. rublů, vynikají továrny na látky bavlněné (157) a vlněné (61), přádelny na vlnu a bavlnu (po 18), továrny na látky hedvábné a polohedvábné, plátěné a konopné (po 5), barvírny (12), mlýny vodní i větrní (56), pivovary (4), strojírny atd. Z peněžních ústavů jsou vedle filiálky rus. státní banky největší místní obchodní banka (r. 1894 obrat přes 258 mill. rublů) a městský úvěrní spolek; kromě toho 5 soukromých bank, oddělení rus. společnosti pro povznesení obchodu a průmyslu a j. Stínem velikolepého průmyslu v Ł-i jest přílišná tamní úmrtnost, největší v rus. Polsku, zaviněná ohromnou spotřebou kam. uhlí (ok. 330.000 q denně), znečištěním veškerých vod továrními odpadky a vůbec hrubou nedbou o zdravotní potřeby; nemocnice jsou 2: městská a židovská (pro všecka vyznání), a zotavení dětí pomáhají poněkud feriální osady, zřízené v posledních letech. — Łódźský újezd, zřízený v piotrkowské gubernii r. 1867, zaujímá plochou 939 km2 planinu, tvořící předěl řek Varty, Visly a Pilice. Řeky jsou celkem nepatrné; půda hlinitá, místy písčitá a kopčitá, jest namnoze bažinatá, s četnými blaty a jezírky, neposkýtujíc dostatek obilí, jež třeba dovážeti. R. 1880 bylo v újezdě ještě okolo 1600 km2 lesův, jež nyní jsou téměř vesměs vykáceny až na lesy státní. Kromě v Ł-i, Zgierzi, Konstantinově a Alexandrově jest v újezdě ještě 50 továren (22 na bavlněné a vlněné zboží); venkovského obyvatelstva (bez měst) jest 138.013; ročně přibývá průměrně 7,7 %. Hlavní zaměstnání jest zemědělství, chov dobytka a průmysl.