Poesie francouzská nové doby/Noční triolety

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Noční triolety
Autor: Armand Silvestre
Zdroj: Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 288–289.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Venuše spustila juž řetěz jisker s šije,
zlatými hvězdami jenž nebe naplnil,
na děvčat plné rty polibky sladké sije.
Venuše spustila juž řetěz jisker s šije,
a v srdci spících děv se oheň rozvlnil.
— Ty nevíš, Vestálko, ký oheň krb tvůj kryje!
Venuše spustila juž řetěz jisker s šije.

Venuše spustila své vlasy v chumáč stkané,
ty stínů lavinou se v azur čistý pění.
— Tvá bílá ramena, rci, jaké jímá chvění?
Venuše spustila své vlasy v chumáč stkané.
— Proud zlata s šije tvé se v lůno valí v snění
a lůzným teplem jsou tvé boky zulíbané.
Venuše spustila své vlasy v chumáč stkané.

Venuše spustila svůj pás pln sladké vůně
a vánku půlnočních roj vábný z něho vzlét
a kroužil vzduchem, až pád k zemi, která stůně.
Venuše spustila svůj pás pln sladké vůně,
jenž v pouta svá tě jal, tvých kroků stíhá sled,
ó dítě zbuď se juž, pojď smutek svůj lkát luně.
Venuše spustila svůj pás pln sladké vůně.