Milá sedmi loupežníků/XXI
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Milá sedmi loupežníků Viktor Dyk |
||
| ◄ XX | XXI | XXII ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | XXI |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Viktor Dyk |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | DYK, Viktor: Pět básnických knih. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003, str. 35 |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN ISBN 80-7106-548-X |
| Licence: | |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{{{{LICENCE-PŘEKLAD}}}}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
| další články: |
|
MILÁ SEDMI LOUPEŽNÍKŮ ZPÍVÁ:
Noc voní. Světlušky zříš plát.
Noc krásná je, jak v létě bývá.
U ohně sedím. Hlavo divá:
Chce se mi smát, chce se mi smát!
Nůž blýská v ohni. Bodni jen.
Tvé oči divě hledí na mne.
Proč váháš? Všechno bylo klamné.
Vše jako sen – a pouhý sen!
Co ráda mám, to těžko říc.
Nad hříšnou smiluj se, ó Bože.
Hru oblak, bouři, odlesk nože,
vzpomínku, sen svůj. A snad nic.
Já neměla tě nikdy ráda.
Noc voní. Slyšíš z dálky hlas?
Chci jíti – proč tak křičíš zas?
A proč jsi zabil kamaráda?
Vše jako sen. – Mně chce se zdát
sen o očích, jež jinde planou.
Co chceš s tím nožem, se svou hanou?
Chce se mi smát, chce se mi smát!