Milá sedmi loupežníků/XX
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Milá sedmi loupežníků Viktor Dyk |
||
| ◄ XIX | XX | XXI ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | XX |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Viktor Dyk |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | DYK, Viktor: Pět básnických knih. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003, str. 34 |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN ISBN 80-7106-548-X |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{{{{LICENCE-PŘEKLAD}}}}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
LOUPEŽNÍK ZPÍVÁ:
Má zvláštní přízvuk slovo msta.
Kde jeden mrtvý tiše tlí,
ať zvolna cesta zarůstá.
Ty máš nás, milá, všecky ráda.
Proč jednoho jsi měla víc?
Já zabil svého kamaráda.
Teď poslouchám. Kdo co mi poví?
Tajený jak bych slyšel smích.
Ve větru šelestí to křoví?
A nesměj se, má milá, už.
Jen pro tebe se všechno stalo
a pro to, že je ostrý nůž –
Tys měla, milá, všecky ráda,
jak padla kostka, jak byl čas.
Jednoho víc. To byla zrada.
Hrob přítelův ať zarůstá.
A nesměj se: Mám nůž ten v ruce.
Má zvláštní přízvuk slovo msta.
