Milá sedmi loupežníků/VII
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Milá sedmi loupežníků Viktor Dyk |
||
| ◄ VI | VII | VIII ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | VII |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Viktor Dyk |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | DYK, Viktor: Pět básnických knih. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003, str. 19 |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN ISBN 80-7106-548-X |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{{{{LICENCE-PŘEKLAD}}}}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
LOUPEŽNÍK ZPÍVÁ:
Neumím, milá, zprávy dát,
tvář mihla se, meč blýskl v pěsti.
A časně umřít také štěstí.
Byl mladý. Bil se. A pak pad.
Měl zlaté vlasy. Planuly
v zápase jeho oči mladé.
Pak závoj jak když na ně klade.
Byl mladý. Bil se. Zhasnuly.
Já závidět bych málem moh.
Na mechu leží. Les tak voní.
Srny se nad pasekou kloní.
Byl mladý. Bil se. Šťastný hoch!
