Výbor lyriky (Shelley)/Letní večer na hřbitově v Lechlade

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Letní večer na hřbitově v Lechlade
Autor: Percy Bysshe Shelley
Původní titulek: A Summer Evening Churchyard, Lechlade, Gloucestershire
Zdroj: SHELLEY, P. B. Výbor lyriky. Praha: J. Otto, 1901. s. 14–15.
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Již z valné atmosfery nebes vichr smet’
vše zbytky slunce v sklonu halících par snivých,
a večer blednoucí své žárné vlasy splet’
na stále tmavší kštice kol dne očí nyvých;
šer s tichem, jichž se děsí člověk pospolu,
dlaň v dlani lezou z pochmurného údolu.

Dne mroucího čár všechen dýchají a již
zem, hvězdy, vzduch a valné moře objímají;
zvuk, světlo, pohyb jejich uznávají říš,
jich kouzlu tajem vlastním rády odvet dají.
Ztich’ vítr; tráva schnoucí na kostelní věži
necítí jemnou jejich stopu, když tam běží.

Ty rovněž, spousto vzdušná, jejíž cimbuří
se zvedá jak na chrámu pyramidy žhoucí,
podléháš kouzlu jejich, náhle zachmuří
se barvou nebes temných hroty jejich mroucí,
kol jejich výší, které sotva stihnou zraky,
v hvězd tlumu hromadí se noci černé mraky.

Spí mrtví zatím tiše svojich ve hrobech;
v prach rozpadávají se v snech svých; zádumčivý
zvuk ostrý, cit půl, myšlenka půl šleh’
z jich loží červů plných kol všech věcí živých,
v noc tichou, v němé nebe tento zvuk se řítí
svým děsným „pst!“, jež člověk neslyší, však cítí.

Tak sladká smrt je tady, kouzelný jak dech
a mírná plna jasu, noc jak beze mraku,
zde jako dítě, jež si hraje na hrobech,
moh’ doufat bych, že skrývá lidskému smrt zraku
taj sladký, neb že vedle spánku bez dýchání
bdí nejluznější snové pro vždy pochováni.