La belle dame sans merci

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny

Přejít na: navigace, hledání
Údaje o textu
Titulek: La belle dame sans merci
Podtitulek:
Autor: John Keats
Spoluautor:
Krátký popis:
Původní titulek: La Belle Dame sans Merci
Zdroj: Moderní básníci angličtí (1700—1800), překlady Jaroslava Vrchlického. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1900. s. 229–230.
Vydáno:
ISBN: ISBN
Licence:   PD-icon.svg  PD-old-70
Přeložil: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:   PD-icon.svg  PD-old-70
Související: {{{SOUVISEJÍCÍ}}}
logo Wikipedie    Chybí odkaz na Wikipedii
další články:

[editovat] I.

Co je ti, bledý rytíři,
tak zmaten, váháš, v tváři žel,
již svadlo sítí u jezer,
pták oněměl.

[editovat] II.

Co je ti, bledý rytíři,
tak zhublý jsi a zdrán,
veverky sýpka plna jest,
však pustý lán.

[editovat] III.

Na čele tvém zřím liliji
jest vlhká děsem, zimnicí
však svadne bledá růže též
tvé na líci.

[editovat] IV.

Já potkal ženu na nivě,
tak luznou jako dítě vil,
zrak divý, nožka křídlo jen,
vlas dlouhý byl.

[editovat] V.

Já květy ozdobil jí skráň
i páže, tělo, — božský sen! —
jak v lásce na mne pohledla
a vzdychla jen.

[editovat] VI.

Já zved ji svého na oře,
jen viděl ji, až západ byl,
u cesty stanouc, zpívala
tu píseň vil.

[editovat] VII.

Hledala pro mne kořínky
a med a sladkou mannu tam
a divně zněl ten její vzdech,
ó jak tě ráda mám!

[editovat] VIII.

Mne zatáhla pak v elfů sluj
a plakala a vzdychla pak
až divými jsem polibky
jí zavřel zrak.

[editovat] IX.

A pak mne skolébala v sen
a já jsem snil — ó jaký sen! —
ten poslední, jemuž jsem vpad
na svahu hory v plen.

[editovat] X.

Já bledé krále, panice zřel
a bledých bojovníků řad,
ti křičeli „damou sans mercy“
jsi pro vždy jat!

[editovat] XI.

Já v šeru viděl její rty
se otevřely v děsný sten
já zbudil se na svahu tom
sám opuštěn.

[editovat] XII.

A proto bledý bloudím zde
a váhám, v tváři žel,
kde svadlo sítí u jezer,
pták nezapěl.

V jiných jazycích