Autor:Karel Havlíček Borovský
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Karel Havlíček Borovský |
|---|
| () |
 |
| * 31. října 1821, Borová u Přibyslavi |
| † 29. července 1856, Praha |
| český básník a novinář |
 Biografie na české Wikipedii |
| [[w:{{{kódwiki}}}:{{{BiografieHomeWiki}}}|Biografie na {{{na-jaké}}} Wikipedii]] |
 Citáty na Wikicitátech (česky) |
 Citáty na Wikicitátech () |
| Citáty na Wikicitátech () |
 Multimedia na Commons |
 Seznam děl v NK ČR |
Karel Havlíček Borovský (vl. jménem Karel Havlíček, 31. října 1821 Borová u Přibyslavi – 29. července 1856 Praha) byl český básník a novinář. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky.
Obsah |
[editovat] Dílo
[editovat] Poezie
- Král Lávra
- Křest svatého Vladimíra
- Tyrolské elegie
- Z veršů a epigramů Karla Havlíčka (ze sbírky Poesie sociální)
- Epigramy
online… - Život věčný – báseň ze sbírky Patery knihy plodů básnických
[editovat] Próza
- Obrazy z Rus
- Epištoly kutnohorské online…
[editovat] Novinové články
[editovat] Kritiky
- Poslední Čech - kritika Tylova románu
- Odpověď p. Havlu Borovskému na kritiku Posledního Čecha - Havlíček odpovídá Tylovi na jeho reakci v Květech (zčásti citovaná)
[editovat] Díla o autorovi
- Jan Erazim Sojka: Karel Havlíček (1862) – životopis z knihy Naši mužové. online…
- Josef Kajetán Tyl: Havlíček před porotou – zpráva o Havlíčkově osvobozujícím rozsudku z r. 1849
- Karel Václav Rais: V borovské škole – povídka ze souboru Vzkazy vlastenecké (1885)
- Karel Václav Rais: Antonínu Línkovi, učiteli Karla Havlíčka-Borovského – báseň („pomněnka“) ze souboru Vzkazy vlastenecké (1885)
- Viktor Dyk: Návrat (Jubilejní)
- Viktor Dyk: Na víru obrácený
- Jan Neruda: Karlu Havlíčkovi Borovskému
- Jan Neruda: Ballada o duši Karla Borovského
- Josef Štěpánek: Jiskry z křemene – Ze života a díla Karla Havlíčka Borovského
- František Bílý napsal o Havlíčkovi ve sbírce Patery knihy plodů básnických (1892) na str. 145:
Slavný publicista český, neohrožený buditel českého lidu, muž povahy nejryzejší. Nar. v Borové u Něm. Brodu 31. října 1821, skončil tragedii svého života v Praze 29.července 1856. Mimo četné básně a epigramy, z nichž některé znárodněly (na př. Hájek jako mléko kvetl, Šuselka) složil satiru Křest sv. Vladimíra, některé kritiky, cestopisy a j. a vydal také výbor public. článků svých: Duch Nár. novin. Sebraných spisů I. díl vydal Svatobor.
- Antonín Macek napsal ve sbírce Poesie sociální:
Karel Havlíček (nar. 1821, zemř. 1855). První a největší novinář český. Zápasil pérem svým hrdinně v době útisku za nejdražší statky lidstva: svobodu myšlenky a práva člověka; pronásledován mocnými a šlapán vlastními malichernými vrstevníky. Tupý, bezohledný absolutism vyrval jej násilně z náručí rodiny a odsoudil do vyhnanství v Brixenu. — Havlíček, jenž neohroženě metal zničující blesky satyry proti tmářům, je jako básník srdečný, milující člověk — charakter. V jeho dojemných »Tyrolských elegiích« třesou se v smíchu slzy. Jeho slavná satyra »Křest svatého Vladimíra« bičuje žhavě absolutism duchovní i světský. Rozkošná je ironická báseň »Král Lávra«. V »Epigramech« jeho je plno hořkých životních zkušeností a vtipu, horoucí nenávisti proti šiřitelům tmy a původcům sociálních útisků. Odešel záhy uštván a nedoceněn, ale památka jeho žíti bude v myslích všech pokrokových lidí jako velkého českého člověka-hrdiny.
