Jóga sútry/Vývoj sama sebe

Jóga sútry Maharši Pataňdžali
	Vývoj sama sebe	Vývoj vlastností

Údaje o textu
Titulek:	Jóga sútry
Podtitulek:	Vývoj sama sebe
Autor:	Maharši Pataňdžali
Původní titulek:	Samádhipáda
Zdroj:	Yoga sutras of Patanjali
Licence:	PD old 70
Překlad:	Vladimír Hubený
Licence překlad:	CC0
OTRS ticket 2008022210007933

1. Tímto bude vysvětlena jóga.
2. Jóga je zastavení proměn mysli (čittavritti).
3. Pak je poznávající (drašta) ustálen v sama sobě.
4. Jinak se ztotožňuje s proměnami (vrittis).
5. Je pět proměn; příjemné a nepříjemné.
6. Jsou to: pravdivé poznání, nepravdivé poznání, sebeklam, spánek a vzpomínky.
7. Pravdivé poznání je z přímého zření, zjemnělého rozlišení a z výroků véd.
8. Nepravdivé poznání je představa, která není založena na opravdové podobě.
9. Sebeklam je představa sdělená slovy a je odlišná od skutečnosti.
10. Spánek je stav, v němž je zastaveno vnější vnímání.
11. Vzpomínka je připamatování si minulé zkušenosti.
12. Jejich ovládnutí se získá výcvikem a odpoutáním.
13. Tyto dvě zajistí trvalé odpoutání od proměn.
14. Toto se ustálí, dlouhodobou pravidelností a vytrvalostí.
15. Odpoutání je stav, kdy zmizí touha po požitcích.
16. Nejvyšší stav odpoutanosti je poznání sama sebe ve stavu bez vlivu tří gun.
17. Toto je doprovázeno pocity sebepoznání, rozlišení, blaha a vědomí jásna.
18. Jiné poznání sama sebe je, když ustanou všechny proměny a mysl má pouze neprojevené dojmy.
19. Neprojevené se projeví v dalším zrození.
20. Proměny ustanou vírou, vnitřní silou, vzpomínkou, sebepoznáním a rozlišením podstaty.
21. Je blízko, když úsilí je velké.
22. Podle vynaloženého úsilí je úspěch, slabý, střední nebo velký.
23. Také oddaností k íšvara.
24. Íšvara je nedotčen proměnami, skutky ani jejich následky.
25. V něm je zárodek vševědoucnosti.
26. On je nejprvnější guru neomezený časem.
27. Projevuje se pránavou óm,
28. jejím opakováním a meditací o jejím významu.
29. Překážky zmizí a vznikne schopnost vědomí poznat sama sebe.
30. Je devět překážek, které rozptylují mysl: nemoc, únava, nejistota, roztržitost, lenost, tužby, strach, netrpělivost a nestálost.
31. Doprovází je zármutek, deprese, chvění a dýchavičnost.
32. Aby se odstranily, musí dojít k rozlišení jediné skutečnosti (tattva).
33. Spokojenost se může vyvíjet náklonností a soucítěním nezávisle na štěstí nebo neštěstí, mravnosti nebo nemravnosti.
34. Nebo vydechováním a zadržením prány.
35. Nebo vývojem zjemnělého smyslového vnímání.
36. Nebo zážitkem vnitřního zářivého světla.
37. Nebo oddaností těm jejichž mysl je zbavena tužeb.
38. Nebo poznáním, jež přichází ve spánku a ze snů.
39. Nebo, meditací na mantry.
40. Nebo, (meditací) na objekty nejmenší neprojevené až největší projevené.
41. Ztišená mysl je jako průzračný krystal, poznávající, proces poznávání a poznávané mají tu samou barvu (samápatti).
42. Vědomý zážitek (savitarka) je, když poznávající si je vědom jména, vlastností a složek poznávaného.
43. Vědomé ztotožnění (nirvitarka) je, když splyne poznávající s poznávaným a zůstává jenom vzpomínka bez zdroje.
44. Postupným zjemněním zážitku a ztotožnění (savičára a nirvicára) vznikne jiné vnímání objektu.
45. Jeho nejprvotnějším stadiem (alinga) je nejzjemnělejší vnímání objektu mimo vliv gun.
46. Toto je zážitek sama sebe v prvotním stadiu (sabídža samádhi).
47. Zážitek sama sebe v prvotním stadiu je naplněn blažeností (adhjátma prasadah).
48. Tam splyne vědomí jógína s nejvyšší pravdou (rtambhará).
49. Zření zjemnělým rozlišením je jiné než srovnávajícím intelektem, protože je neomezené.
50. Takto vzniklé dojmy vypudí všechny ostatní.
51. Vypuzením všech ostatních dojmů vnímá poznávající jenom sama sebe (nirbídža samádhi).

Zde končí první pojednání nazvané: Samádhipáda