Goetheho vybrané básně/Král kouzelný
| Goetheho vybrané básně Johann Wolfgang von Goethe |
||
| ◄ Fialinka | Král kouzelný | Jana Sebusova ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Král kouzelný |
| Autor: | Johann Wolfgang von Goethe |
| Zdroj: | [1] a [2] |
| Licence: | |
| Překlad: | Jan Evangelista Nečas |
| Licence překlad: | |
Král duchů |
|
Kdo jede tak pozdě nocí zlou!
Otec a dítě spolu to jsou;
synáčka otec v náručí má,
drží a dobře o něho dbá.
Proč pak se zakrýváš? Kdož by se bál? —
Tatínku, tamhle je kouzelný král;
s korunkou, s chvostem děsivý duch! —
Synku, to jest jen mlhy pruh. —
„Rozmilý hochu, dej se k nám,
„budu tě učit hezounkým hrám;
„kvítečka pestrá, jídlo jak med,
„šatičky stříbrné dáme ti hned." —
Tatínku, tatínku, už mi ten král
potichu slibuje, jak by mně přál. —
Stiš se, buď klidná, dušinko má;
suslí to vítr, v listí si hra. —
„Hezounký hošíčku, kdybys tu byl,
„u mojich dcerušek blaze bys žil;
„dcery mé vodí rej na noční svit,
„tancem a zpíváním uspí tě v klid."
Tatínku, tatínku, nevidíš snad
králových dcerušek přitmělý řad ? —
Synáčku, synku, vždyť je to klam:
prohnilé vrby to šeří se tam. —
„Zájem a zálibu pro tebe mám;
Jestli se nepoddáš, vezmu tě sám." -
Tatínku, tatínku, zapuď ho dál!
Už mi teď ublížil kouzelný král. —
Zhrozil se otec, rozjel se v cval,
přitisknul hocha, který mu štkal;
a když pak stísněn do dvora vjel,
dítěcí v loktech mrtvolu měl.