Fidlovačka, neb: Žádný hněv a žádná rvačka
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Fidlovačka, neb: Žádný hněv a žádná rvačka Josef Kajetán Tyl |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Fidlovačka, neb: Žádný hněv a žádná rvačka |
| Podtitulek: | Obrazy života pražského se zpěvy ve čtyřech odděleních. |
| Autor: | Josef Kajetán Tyl |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | Google Books (přístupné pouze z USA) |
| Vydáno: | In: Sebrané spisy Jos. K. Tyla. Praha:B. Kočí, 1907. |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
| Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka | |
| další články: |
|
Psáno roku 1834. Ukázky z oddělení 1. a 2. uveřejněny ve “Květech” z roku 1834[1]. Dáváno prvně 21. prosince 1834.
[editovat] Osoby
- Paní MASTÍLKOVÁ, pražská máselnice
- LIDUNKA, její neť a chovanka.
- KROUTIL, švec.
- JENÍK, jeho syn, mlynářský chasník
- Chevalier DUDEC, vlastně Dudek, švihák.
- Slečna CIBULČINI, vlastně Cibulková, zpěvačka.
- Pan HVĚZDOLESKÝ, literát.
- Paní KLINKÁČKOVÁ, vdova po sládkovi.
- HUBÍNEK, uzenář.
- KOZELKA, dohazovač.
- ONDŘEJ Jammerweil,
- MARKYTA, stará panna, hospodyně, oba v domě Mastílkové.
- JIŘÍK, sluha,
- JAN, sluha, oba v domě Mastílkové
- PAVELKA,
- ŠEBELKA, drvoštěpové.
- Žid ŠIVELES.
- DRÁB.
- DOROTKA,
- MADLA, obě děvečky.
- Slepý MAREŠ, starý hudebník.
- BĚTUŠKA, jeho vnučka.
- Dvě PÍSNIČKÁŘKY.
- LID městský i venkovský, kejklíři, prodavači, chasa mlynářská.[2]
[editovat] Obsah
- ↑ Tyl přičinil k ukázkám ve Květech tuto poznámku: “Divadelní této hry, kteráž v měsíci prosinci r.b. na divadle pražském provozovati se bude, podávám tuto malé zlomky na ukázku. Obecenstvo naše proto jen bych rád na tento první pokus o lokální frašku pozorným učinil, poněvadž dílo to pouhými obrazy jmenuji, a dle téhož i posuzovati je prosím. Okolnosti divadla našeho přinutily mne, že jsem se při práci hrubě uchýliti musil od plánu, dle něhož jsem z počátku byl pracoval. V podobě prvopůvodní okáže se snad Fidlovačka, až jestli tiskem světla božího uvidí.” - Dle původního rozvrhu kusu, jak z podpisu ve “Květech” vidno, mělo býti obrazů pět.
- ↑ Při knižním vydání vyšla tato poznámka: Zdar neb zmar Fidlovačky spočívá hlavně na souhře a zevnější úpravě kusu. Režisér hledíž tedy píli ku zkouškám míti, přiměřenými skupeními osob, tancem a zpěvem výjevy oživiti a vůbec vše na zřeteli míti, čeho třeba ku provedení hry tak zvané výpravné. Poslední obraz může skončiti na místě tance nějakým kupletem neb sborem.
