Dekret presidenta o přechodné úpravě vojenského trestního řádu

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Přejít na: navigace, hledání
info
Údaje o textu
Titulek: Dekret presidenta republiky o přechodné úpravě vojenského trestního řádu
Autor: president republiky
Právní oblast: dekret
Platnost: ČSR
Původní znění: 119/1945 Sb.
Zdroj: www.lexdata.cz
Účinnost od: 13.listopadu 1945
Licence: PD CZ
zrušen 12.ledna 1948
Dekret presidenta republiky
ze dne 27. října 1945
o přechodné úpravě vojenského trestního řádu.

K návrhu vlády a v dohodě se Slovenskou národní radou ustanovuji:

§ 1.

(1) V době nezbytně nutné potřeby, která skončí dnem, jenž bude určen vládním nařízením, je předpisů zákona ze dne 5. července 1912, čís. 131 ř. z. (zák. čl. XXXIII/1912) o vojenském trestním řádu ve znění zákonů a nařízení jej doplňujících a pozměňujících, použíti se změnami v tomto dekretu uvedenými.

(2) ustanovení vojenského trestního řádu, která odporují ustanovením tohoto dekretu, pozbývají platnosti, obživnou však dnem, který bude určen vládním nařízením (odst. 1).

§ 2.

(1) Vojenskou soudní trestní pravomoc vykonávají:

  1. vojenské soudy I. stolice
  2. nejvyšší vojenský soud.

(2) Vojenské soudy I. stolice vykonávají samosoudcem pravomoc brigádních soudů ( § 20 voj. tr. ř.) podle předpisů pro ně platných a nalézací pravomoc divisních soudů ( § 21, čís. 1 voj. tr. ř.) ve složení a podle předpisů pro ně platných.

§ 3.

U vojenského soudu I. stolice rozhoduje místo nalézacího soudu jeden důstojník justiční služby jako samosoudce,

a) o všech trestných činech, které dosud patřily do věcné příslušnosti brigádních soudů,
b) o jiných trestných činech, na které je v zákoně stanoven trest na svobodě do jednoho roku nebo trest na penězích nebo trest odnětí vojenské hodnosti, a to buď některý z těchto trestů nebo několik zároveň,
c) o trestných činech, na které je v zákoně sice stanoven trest na svobodě delší jednoho roku, nikoliv však delší pěti let, ale navrhne-li žalobce v obžalobě, aby byl uložen trest na svobodě do jednoho roku.

§ 4.

Proti rozsudkům samosoudce podle § 3, písm. a) až c) lze podati odvolání ve stejném rozsahu jako proti rozsudkům brigádních soudů ( § 332 voj. tr. ř.).

§ 5.

(1) Konati řízení a rozhodovati o odvoláních proti rozsudkům samosoudce podle § 4 náleží nejvyššímu vojenskému soudu v senátě složeném z presidenta nebo místopresidenta jako předsedy a ze dvou radů nejvyššího vojen ského soudu. O odvolacím řízení platí obdobné ustanovení XIX hlavy, § § 340 až 352 vojenského trestního řádu.

§ 6.

Kde se dosavadní ustanovení vojenského trestního řádu vztahuje na brigádní a divisní soudy jako soudy nalézací jest nutno tím rozuměti vojenský soud I. stolice, kde se vztahují na divisní soudy jako soudy odvolací jest tím rozuměti nejvyšší vojenský soud.

§ 7.

(1) Žalobci u vojenských soudů jsou:

1) u vojenského soudu I. stolice vojenský prokurátor,
2) u nejvyššího vojenského soudu generální vojenský prokurátor.

(2) Všude, kde se vojenský trestní řád vztahuje na funkcionáře vojenského prokurátora, jest tím rozumět vojenského prokurátora, kde se vztahuje na vojenského prokurátora v řízení před II. stolicí, jest tím rozumět generálního vojenského prokurátora.

§ 8.

Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr národní obrany.
Dr. Beneš v. r.
Fierlinger v. r.
gen. Svoboda v. r.