Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě

Přidat odkazy
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka potřebuje rozšířit.

Můžete Wikizdrojům pomoci tím, že ji vhodně rozšíříte.

Údaje o textu
Titulek: Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě
Autor: František Palacký
Zdroj: PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Praha : Odeon, 1968 a 1973. (Živá díla minulosti; sv. 52–56 a 66)
Vydáno: 1848
Licence: PD old 70

Obsah[editovat]

Kniha prvá: Úvod a Čechy předslovanské až do roku 451 po Kristu[editovat]

Kniha druhá: Čechy slovanskopohanské od roku 451 do 894[editovat]

  • Článek prvý: Čechové prvověcí
    Slované, jejich původ a nejstarší sídla i první zjevení se v historii. Obraz živobytí staroslovanského. Rozšíření se Slovanů k jihu i k západu. Čechové. Kdy a kterak zemi svou opanovali. Jejich války s Durynky, Avary a Franky. Sámo.
  • Článek druhý: Báječné dějiny české
    Mezera v dějinách českých. České národní pověsti. Krok a dcery jeho. Libuše. Přemysl, první vévoda český. Založení města Prahy. Dívčí boj. První Přemyslovci. Neklan a Vlastislav.
  • Článek třetí: Čechové a první Karolingové
    Karolingové v říši franské. Slované Polabští a poměry jejich ke Frankům. Pokoření Luticů i Avarů. Války Čechů s Karlem Velikým. Pokoj mezi nimi a císařem Ludvíkem Pobožným.
  • Článek čtvrtý: Povýšení Moravy (Rok 803—863)
    Ohled na Moravu. Mojmír a Privina. Počátky křesťanství v Moravě a v Čechách. Války s Ludvíkem Německým. Rostislav na Moravě nikomu nepodlehlý.
  • Článek pátý: Velikost a pád říše moravské (Rok 862—907)
    Cyril a Methodius v Moravě. Rostislavův nešťastný konec. Svatopluk, veliký panovník moravský. Jeho spojení s Čechy. Křest Bořivojův. Slovanská liturgie v Čechách i v Moravě. Boje s králem Arnulfem. Vpád maďarský. Stavoplukova smrt. Krvavý rozbroj synů jeho. Odtržení se Čech od Moravy. Zahynutí říše moravské.
  • Článek šestý: Obraz obecného života českého v pohanství
    Nesnáze zkoumání takového. Rozdíl prvotinných řádů německých a slovanských. Starostové a kněží u Slovanů. Původní povaha moci panovničí v Čechách. Velicí knížata, kmetové zemští, lechové, vládyky a zemané vůbec. O stavu bezzemků. Ústava župní. Hradové a hradcové. Sněmy zemské i krajské. Náboženství slovanskopohanské. Popravy, ústava válečná. Hospodářství, průmysl a kraje. Závěrečné úvahy.

Kniha třetí: Čechy křesťanské a vévodské, s poměry a hranicemi nestálými od roku 895 do 1125[editovat]

  • Článek prvý: Křesťanství v Čechách až po smrt sv. Václava (Rok 895—935)
    Slovanských národů stav a položení po návalu maďarském. Čechy závisné od Němec; důležitost náboženství křesťanského. Spytihněv I., Vratislav I., Lidmila i Drahomíra. Jindřich Ptáčník v Čechách. Sv. Václav a Boleslav. Zavraždění sv. Václava.
  • Článek druhý: Panování Boleslava I. v Čechách (Rok 935—967)
    Války s Otou Velikým a s Uhry. Proměny uvnitř země české. Výboje v Moravě, v Uhřích a v Bílém Charvatsku. Dúbravka. Pokřesťanění Poláků.
  • Článek třetí: Panování Boleslava II. (Rok 967—999)
    Veliká rozlehlost říše české pod Boleslavem II. Založení biskupství pražského. Biskup Dětmar. Poměry k Němcům, ku Polsku a Rusku. Sv. Vojtěch a bratří jeho libičtí. Vršovci. První klášterové v Čechách.
  • Článek čtvrtý: Čechy pod syny Boleslava II. (Rok 999—1024)
    Pád říše české pod Boleslavem III. (Ryšavým) a ztráta zemí připojených. Vršovci. Boleslav Chrabrý v Praze. Přemyslovců vypuzení a navrácení do země. Král Jindřich II. v Praze. Knížata Jaromír a Oldřich.
  • Článek pátý: Nové zvelebení Čech skrze Břetislava I. (Rok 1024—1061)
    Proměny v Němcích i v Polště. Morava připojena opět k Čechám. Břetislav a Jitka. Oldřichovo vězení a smrt. Tažení Břetislava I. do Polska. Válka s císařem Jindřichem III. Uvedení zákona o posloupnosti starších na trůnu. Spytihněv II. a bratří jeho.
  • Článek šestý: Čechy za Vratislava II. (Rok 1061—1092)
    Vratislav II. a bratří jeho. Půtka s Poláky. Založení biskupství olomuckého. Jaromír, biskup pražský, a sváry jeho s Janem, biskupem olomuckým. Papežští legáti v Čechách a biskupové čeští u Řehoře VII. v Římě. Boje Vratislavovy ku pomoci Jindřicha IV. Bitva u Malperka. Vratislav korunován na království. Zderad, králův milec, a válka na Moravě. Vzpoura králevice Břetislava. Noví biskupové. Smrt králova. Stav i proměny věcí zemských. Krásouma i průmysl v Čechách. Kunrat I.
  • Článek sedmý: Půtky o trůn mezi syny a synovci Vratislavovými (Rok 1092—1125)
    Břetislav II. Církevní věci. Konec obřadu slovanského v Čechách. Půtky s Poláky. Křižáci a pronásledování židů. První rušení zákonu o posloupnosti. Smrt Břetislavova. Bořivoj II. Kníže Oldřich Brněnský. Půtky v Polště a v Němcích. Půtky o trůn v Čechách. Svatopluk panovníkem. Jindřich V. Německý. Války s Uhry a Poláky. Zahynutí Vršovců. Další boje. Smrt Svatoplukova. Nové půtky o trůn. Vladislav I. Sjezd v Rokycanech. Otík Olomucký zatčen. Bitva pod Krkonoši. Kníže Soběslav. Urovnání svárů v domě knížecím. Bořivoj opět v Čechách. Válka s Uhry. Viprecht Grojský. Nemoc a smrt Vladislava I. Vnitřní záležitosti. Letopisec Kosmas.

Kniha čtvrtá: Čechy a Morava pod vévodami; rozbroje mezi Přemyslovci. Rok 1125—1197[editovat]

  • Článek prvý: Soběslav I. (Rok 1125—1140)
    Spor o nápad trůnu. Bitva u Chlumce; počátek kurfirství českého v Němcech. Pokoj vně a přísnost doma. Spiknutí proti Soběslavovi. Biskup Menhart. Válka za Uhry proti Polákům. Přízeň s králi německými Lotharem i Kunratem III. Jednání o nástupce na trůnu. Soběslavova nemoc a smrt. Biskupové a nová řehola v Čechách.
  • Článek druhý: Vladislav II. (Rok 1140—1173)
    Jeho volení. Jednota proti němu. Kníže Kunrat II. Znojemský. Bitva u Vysoké. Obležení Prahy. Kunrat III. v Čechách. Papežský legát Guido. Biskup Jindřich Zdík a knížata moravští. Křížová výprava do Palestiny. Noví klášterové v Čechách. Fridrich I. Barbarossa; povýšení Rakous. Vladislav stal se králem. Výprava proti Milánu. Biskup Daniel. Schisma. Výprava proti císaři Emanuelovi. Spory s císařem Fridrichem I. Král Vladislav odřekl se trůnu; jeho smrt.
  • Článek třetí: Nové klesání Čech skrze půtky Přemyslovců (Rok 1173—1197)
    Kníže Bedřich vypuzen skrze Soběslava II. Válka s Rakousy. Pád Soběslavův. Bedřich panuje opět. Povstání mezi Čechy. Politika císaře Fridricha I. Válka v Moravě. Spory s biskupem pražským. Nová výprava křižácká. Kunrat Ota; výprava jeho do Itálie. Václav II. První panování Přemysla Otakara I. Jindřich Břetislav, kníže a biskup pospolu. Vladislav III.

Kniha pátá: Čechy královské s řády slovanskými. Rok 1197—1253[editovat]

  • Článek prvý: Kralování Přemysla Otakara I. (Rok 1197—1230)
    Rozhodný obrat v dějinách českých. Zvolení biskupa Daniele II. Smlouva mezi bratřími Přemyslem Otakarem a Vladislavem Jindřichem; Markrabství moravské. Spojení s králem Filipem a korunování v Mohuči. Adléta zapuzena. Papež Innocencius III., spojení s králem Otou IV. a korunování v Meziboru. Výpravy proti Filipovi a přilnutí k němu. Fridrich II. volen proti Otovi a výsady Království českého ustanoveny. Posloupnost prvorozenců na trůnu českém. Biskup Ondřej. Veliké půtky o svobody církevní; kardinál legát Řehoř v Čechách. Papež Honorius III. a biskupové Pelhřim, Budilov i Jan II. Proměny v Moravě. Korunování krále Václava I. v Praze. Smrt a zásluhy krále Otakara I. Proměny v zemi; počátkové německého práva a nové řeholy v Čechách.
  • Článek druhý: Kralování Václava I. (Rok 1230—1253)
    Králova povaha i působení co do proměny mravů v Čechách. Šlechta česká i rodinná jména. Vrtkavá politika dvoru královského. Války s bojovným Bedřichem Rakouským. Rozstrk s císařem Fridrichem II. Vpád Mongolů a porážka jejich u Olomouce. Církevní zmatky v Moravě. Půtky o Rakousy po vymření rodu babenberského. Rozbroj mezi králem a předními pány českými; vzpoura králevice Přemysla Otakara i pánů. Nabytí Rakous a války o to s Uhry. Králova smrt a dítky jeho. Nové řeholy a kláštery.
  • Článek třetí: Obraz života státního a národního v Čechách i v Moravě za převahy řádů slovanských
    Hlavní ráz doby této. Rozsah státu a hranice české i moravské. Poměry mezi říšemi českou, německou a polskou. Nerozdílnost Čech a Moravy. Knížecí ouděly a posloupnost na trůnu. Povaha moci panovničí. Sněmy. Kmetové zemští. Oustava hradová. Přehled krajů a žup v Čechách i v Moravě. Ouřadové v župách. Rozdíly pozemností a stavů. Řádové soudní. Zemské roboty. Regálie a důchody královské. Řád válečný. Poměry duchovní a církevní. Věci školní, literatura. Umění a průmysl. Závěrečné úvahy.

Kniha šestá: Čechy za krále Přemysla Otakara II. Rok 1253—1278[editovat]

  • Předmluva[red 1]
  • Článek prvý: Krále Přemysla Otakara II. moc rostoucí (Rok 1253—1269)
    Králova osobnost. Proměna ústavy české. Nejvyšší ouřady zemské v Praze, desky zemské, popravce v krajích. Založení svobodného stavu městského. Němečtí přistěhovalci a právo německé v Čechách. Vyvažování zástav královských. Pokoj s Uhry. Křižácká výprava proti Prusům. Volby na království římské. Půtky o arcibiskupství salcburské. Nové války s Bavory a Uhry. Veliké vítězství na poli Moravském. Nabytí Štyrska. Královny Markéta i Kunhuta. Korunování v Praze. Slavnost na říčce Fiše. Vévoda Jindřich Bavorský a Konradin Štaufovec. Uvázání se v Korutany a Krajinsko.
  • Článek druhý: Krále Přemysla Otakara II. výše a pád (Rok 1270—1278)
    Objem českého státu. Králova vláda zemská i dvorská i úředníci její. Filip Korutanský, aquilejský patriarcha, i král Štěpán Uherský. Vítězné války s Uhry. Volení nového krále římského. Král Rudolf Habsburský a požadavky jeho. Spor o německé země Otakarem nabyté. Papež Řehoř X. co prostředkovatel. Přičinlivost nepřátelské strany. Král Otakar v říšské klatbě. Počátek války v Rakousích. Zrady nad Otakarem spáchané. Uzavření míru před Vídní a ztráta všech zemí nově nabytých. Otakarova pokora i chování se v ní. Nové zádavy a ústupky. Počátek nové války. Porážka na Moravském poli. Zajetí a smrt králova.
  • Článek třetí: Povšechné úvahy o panování krále Otakara II.
    Rozdílné posuzování Přemysla Otakara II. u potomstva. Jeho chování se k Němcům i k Čechům. Křivdy jemu činěné od Hornecka Němce a Dalemila Čecha. Rovná jeho spravedlivost ke všem stavům; jeho psaní o tom; nařízení o mírách a váhách i o židech; poměry ku prelátům německým. Otakarovy ctnosti rytířské. Péče o hospodářství polní, o průmysl a obchod, umění a nauky. Konečné úvahy.

Kniha sedmá: Čechy za let 1278—1310[editovat]

  • Článek prvý: První české bezkráloví (Rok 1278—1282)
    Strastný národu stav. Král Rudolf v Moravě a v Čechách. Umluvy čáslavské. Svatební slavnosti v Jihlavě. Ota, markrabě braniborský, správce zemský; jeho hrabivost a pych. Královna utíká z Bezděze; králevic Václav v cizině. Týraní od Němců a válka s nimi. Král Rudolf zprostředkoval příměří. Nová vláda zemská. Královna Kunhuta a Záviše z Rosenberka. Nové liché jednání markrabovo. Strašný hlad a mor v zemi.
  • Článek druhý: Čechy za krále Václava II. (Rok 1283—1305)
    Králův příjezd do Prahy a poměr ku králi Rudolfovi. Královna Kunhuta i Záviše z Rosenberka. Strany v Čechách. Záviše, správce zemský; zásluhy a pád jeho. Nabytí panství v Krakově a Sudoměři. Nevole s Albrechtem Rakouským a spolky proti němu. Adolf Nassovský, král římský. Václav v Polště. Smíření s Albrechtem. Péče o dobré obecné. Korunování v Praze. Albrecht volen za krále římského. Václav korunován v Polště; nabývá koruny uherské pro syna svého Václava III. Papež Bonifacius VIII. staví se mu na odpor a popouzí krále Albrechta i Karla Roberta proti němu. Václav III. opouští Uhry. Válka s Albrechtem i Karlem Robertem. Václava II. nemoc a smrt. Jeho tělesná i duchovní povaha, chyby i ctnosti a zásluhy.
  • Článek třetí: Čechy za krále Václava III. (Rok 1305—1306)
    Králova osobní povaha. Pokoj s králem Albrechtem. Postoupení koruny uherské. Rozpustilé chování se Václava III. Válečný pochod proti Vladislavovi Lokétku do Polska. Václav III. zavražděn v Olomouci oukladně. Vyhynutí rodu Přemyslova na trůně českém.
  • Článek čtvrtý: Čechy v bezkráloví a za králů Rudolfa I. i Jindřicha (Rok 1306—1310)
    Zmatečné volení nového krále. Rudolf I. Rakouský a časná jeho smrt. Jindřich Korutanský. Válka s králem Albrechtem. Pokoj ve Znojmě uzavřený. Neschopnost krále Jindřichova i anarchický stav země. Římský král Jindřich VII. Lucemburský. Česká kněžna Eliška. Vyjednávaní v Normberce a ve Frankfurtě nad Mohanem. Slavnosti v městě Špýře. Jan Lucemburský, požádaný král český. Válečná jeho výprava do Čech a zmocnění se Prahy. Jindřich Korutanský opouští Čechy.
  • Článek pátý: Obraz společenského života českého na počátku 14. století
    Přechod z doby přemyslovské do lucemburské v Čechách. Rozdíly stavů. Rodina královská. Duchovenstvo. Stav panský: popis předních pokolení a rodin i osob v Čechách a v Moravě. Stav rytířský. Dědičné právo v Čechách. Stav městský, jeho moc a výsady. Dědiníci a třídy lidu obecného. Zanikání starověké župní ústavy. Rozdvojení národnosti a Němci v Čechách; počátky průmyslu. Mravní povaha lidu; těžení rolnické, duch válečný a rytířský; tichá domácnost a čistota. Nábožnost. Literní a umělecká činnost. Prameny vzdělanosti; převaha živlu českého.

Kniha osmá: Čechy za krále Jana Lucemburského. Rok 1310—1346[editovat]

  • Článek prvý: Čechy za panování krále Jana samého (Rok 1310—1333)
    Stará rodina hrabat lucemburských a císař Jindřich VII. Pojištění práv a svobod českých od krále Jana i korunování jeho v Praze. Morava opět připojena k Čechám. Roztržky domácí. Smrt císaře Jindřicha VII. i dvojice nově volených králů římských. Odpory v Čechách a válka proti hraběti trenčanskému. Spor mezi královnami a pan Jindřich z Lipé. Domácí války a smíření na sněmu domažlickém. Církevní nepořádky a rozbroje. Biskup pražský pohnán do Avinionu. Nevole mezi králem a královnou. Nabytí opět země budišínské. Nezdařilé turnaje v Praze. Bitva u Mühldorfa. Půtky Ludvíka Bavorského s papežem Janem XXII. Spojení s Francií a smíření s Rakouskem. Těžké berně. Počátky panování ve Slezsku. Nová válka s Rakousy a výprava do Litvy. Královna Eliška †. Příznění a spojení s Tyrolskem. Panování v Itálii a války pro to se všemi sousedy. Vítězství králevice Karla u S. Felice v Itálii. Spojení s papežem a ztráta Itálie.
  • Článek druhý: Čechy za krále Jana i syna jeho Karla (Rok 1333—1346)
    Markrabě Karel v Čechách. Vzmáhání se řádů feudálních. Markrabina Blanka. Rozbroj v duchovenstvu českém. Nový rozstrk mezi králem Janem a císařem Ludvíkem. Spor o nápad zemí korutanských a o hrabství tyrolské. Mír s Polskem i s Uherskem. Válka v Rakousích i v Bavorsku. Druhá výprava křižácká do Litvy. Nevole v rodině královské. Rozepře s biskupem vratislavským. Oslepnutí krále Jana. Markéta Maultasche i ztráta Tyrol. Papež Klemens VI. v Avinionu. Nezdárné jednání s císařem Ludvíkem. Povýšení pražské na arcibiskupství a Arnošt z Pardubic. Třetí výprava do Litvy; roztržka i válka s Poláky. Volení markrabě Karla na království římské. Bitva u Kreščáku a smrt krále Jana.

Kniha devátá: Čechy za krále a císaře Karla IV. Rok 1346—1378[editovat]

  • Článek prvý: Král Karel před korunováním na císařství (Rok 1346—1355)
    Nesnáze Karlovy na počátku jeho panování. Půtky v Němcích před uznáním jeho za krále římského. Korunování na Království české. Smrt císaře Ludvíka Bavorského a pokusy jeho strany. Nepravý Waldemar Braniborský; Günther ze Schwarz burka; konečné uznání Karlovo v Němcích. Hojné opravy v Čechách: Majestas Carolina, universita v Praze, bratrstvo umělců, Nové Město pražské a Slovany, Karlštejn atd. Černé mření a mrskáči. Jan Jindřich, markrabě moravský. Smíření s Bavory a den Svátosti v Praze. Cola di Rienzo u Karla IV. Královny Anna (Mečka) i Anna Svídnická. Nabytí Hořejší Falce a nápadu ve Svídnici. První císařská jízda do Říma i korunování tam. Krvavé povstání v Pise a návrat do Nemec.
  • Článek druhý: Karel IV. po svém korunování na císařství (Rok 1355—1378)
    Karel IV. co zákonodárce v Čechách i v Němcích. Sněm český, staročeské vedení práva. Majestas Carolina vzata nazpět. Uvedení Zlaté buly v Němcích. Válka bavorská. Neshody s Innocenciem VI. a pokusy o nápravu duchovenstva. Rakouský kníže Rudolf ve spolku proti císaři. Narození krále Václava IV. Mor a hlad. Nový spolek branný proti Karlovi IV. Císařovna Eliška. Korunování Václava IV. Pokoj a smlouvy dědičné s Rakousy. První arcibiskupové pražští. Karel u papeže Urbana V. v Avinionu. Druhá jízda císařova do Říma. Nápad Lužice Dolní. Opět veliký spolek branný proti Karlovi. Nabytí země braniborské. Václav IV. volen na království římské. Rozdělení české říše. Cesta do Paříže. Smrt Karla IV. Úvahy o něm a o panování jeho.

Kniha desátá: Čechy za dob krále Václava IV. předhusitských. Rok 1378—1403[editovat]

  • Článek prvý: Doba první a neshody s duchovenstvem (Rok 1378—1393)
    Veliký rozkol v církvi. Politické poměry na počátku Václavova panování. Veřejný stav v Němcích. Krále Václavova povaha i první snahy. Poměry ke Francii a Anglii. Stav Itálie, Němec a Čech. Václav a jeho milcové; první půtka s duchovenstvem. Markrabě Sigmund v Uhřích; stává se králem. Umluvy rodinné domu lucemburského. Počátek nepokojů v Čechách. Rozbroje v Němcích. Král Václav chce v Němcích poděkovati se. Žofie, jeho druhá manželka. Pražská bouře proti židům. Milostivé léto v Praze. Rozstrk mezi králem a pražským arcibiskupem. Ukrutné nakládaní s několika osobami duchovními.
  • Článek druhý: Doba druhá i neshody s panstvem světským (Rok 1393—1403)
    Králova osobní povaha i panování milců. Povstání české jednoty panské. První Václavovo zajetí a osvobození. Jan, vévoda zhořelský. Nové nesnáze a nepokoje. Král uherský Sigmund prostředkuje. Nové bouře. Vraždění milců na Karlštejně. Brojení porejnských kurfirstů. Visconti, vévodové milánští. Král franský a oba papežové. Pokusy o ujednocení církve. Václav na sjezdu remešském. Nové nepokoje v Čechách. Prokop, markrabě moravský. Král Václav od kurfirstů ssazen; Ruprecht falckrabě povýšen. Válka s Ruprechtem i s jednotou panskou. Ruprecht v Itálii poražen. Král Sigmund zemský správce v Čechách. Druhé Václavovo zajetí a války v Čechách. Václav zajatý ve Vídni. Sigmund a Bonifacius IX. v rozbroji. Václav utíká z Vídně.
  • Článek třetí: Obraz veřejného života v Čechách na počátku 15. století
    Důležitost dějin českých té doby. Poměr Čech k německé říši. Koruna česká i země česká. Obor královské vlády dvorské a zemské. Sněmy zemské a sjezdy dvorské i krajské. Nejvyšší ouředníci zemští a dvorští. Rozdělení země v archidiakonáty a kraje. Ouřadové soudní v Čechách. Způsob a řád vedení práva u zemského i dvorského soudu v Praze. Rozdíly pozemků a majitelé jejich. Rozdíly stavovské. Přehled i popis kolegiátních církví a klášterů českých. Poměry národnosti. Průmysl a obchod.

Kniha jedenáctá: Husitství pod králem Václavem od roku 1403 do 1419[editovat]

Kniha dvanáctá: Války husitské od roku 1419 do 1431[editovat]

Kniha třináctá: Čechy a sbor basilejský. Sigmund a Albrecht. Od roku 1431 do 1439[editovat]

Kniha čtrnáctá: Veliké bezkráloví v Čechách a král Ladislav (1439—1457)[editovat]

Kniha patnáctá: Kralování Jiřího z Poděbrad. Rok 1457—1471[editovat]

Kniha šestnáctá: Král Vladislav II. Rok 1471—1500[editovat]

Kniha sedmnáctá: Kralování Vladislava II. Rok 1500—1516[editovat]

Kniha osmnáctá: Kralování Ludvíka I. Rok 1516—1526[editovat]

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. ↑ V použitém zdroji je hned na začátku II. svazku, ještě před VI. knihou.
  2. ↑ V použitém zdroji zveřejněna v VI., tedy poznámkovém svazku na str. 861–863.
Citováno z „https://cs.wikisource.org/w/index.php?title=Dějiny_národu_českého_v_Čechách_a_v_Moravě&oldid=286345“