Cizopásníci

Pod vlysem pomníku, jejž vyklenuli,
ne vlaštovka jen s hnízdem, jež tam staví,
leč kvítek mnohý, mnohý chumáč trávy
má asyl vlídný ve skulině žuly.

Zed mládne tím a vzhled má usmívavý
a v kytku pakli jste je utrhnuli,
má každý květ svůj med; přísloví praví,
vše dobré jest, co roste boží vůlí.

Nuž bez omluvy a všech bez výkladů
sem verše vážné jako směšné kladu,
v mé stavby rýhách vzklíčila ta změť.

Zde vizte onen květ a trávu v zmatku,
o nichž můj sonet mluví na počátku.
Žel, není pomníkem jich rodná zeď.