Bajky Lafonténovy/Vlk a čáp

Vlci hltavě žerou. Kdysi vlk jeden hodoval a tak hltavě požíral svůj lup, že by to málem byl zaplatil životem. Pozřel totiž velkou kost, a ta uvázla mu ve chřtánu, tak že už dusiti se počínal. Na štěstí jeho šel kolem čáp, a vlk, jenž nemohl už křičeti, znamením jej k sobě přivolal. Čáp vytáhl mu zobákem svým kost z hrdla, načež za dobrou svou službu žádal také odměnu.

„Jakže?“ zvolal vlk hněvivě. „Ty ještě odměnu žádáš? Což nemáš dosti na tom, že’s v jícnu mém měl svou hlavu a že jsem tě neudávil? Jdi, nevděčníku, a střež se padnouti mi do drápů.“