Autor:Matěj Anastasia Šimáček
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Matěj Anastasia Šimáček |
|---|
| () |
| [[Image:|228px]] |
| * 5. února 1860, Praha |
| † 12. února 1913, Praha |
| český spisovatel |
 Biografie na české Wikipedii |
| [[w:{{{kódwiki}}}:{{{BiografieHomeWiki}}}|Biografie na {{{na-jaké}}} Wikipedii]] |
 Citáty na Wikicitátech (česky) |
 Citáty na Wikicitátech () |
| Citáty na Wikicitátech () |
 Multimedia na Commons |
 Seznam děl v NK ČR |
Matěj Anastásia Šimáček (5. února 1860 Praha – 12. února 1913 tamtéž) byl český spisovatel a novinář, povoláním úředník v cukrovaru. Jeho díla zachycují život továrních dělníků, v pozdějších románech pak rozebíral prostředí pražských měšťanských kruhů.
Obsah |
[editovat] Dílo
[editovat] Próza
[editovat] Poezie
[editovat] Básnické sbírky
- Na záletech (1896)
[editovat] Jednotlivé básně
- Popelář (z výboru Poesie sociální)
- Práce
- Krajina
- Jen v před!
[editovat] Díla o autorovi
- František Bílý napsal o Šimáčkovi ve sbírce Patery knihy plodů básnických (1892) na str. 380:
Nar. 5. února 1860 v Praze, jest redaktorem Světozoru. Vydal r. 1885 sbírku Z kroniky chudých, 1890 V bludišti lásky. Vzdělává s úspěchem též drama a krásnou prosu, zobrazuje tu zejména osudy dělného lidu realisticky věrně.
- Antonín Macek napsal o Šimáčkovi ve sbírce Poesie sociální na str. 92:
Mat. Anast. Šimáček (nar. 1860). Jako úředník cukrovaru měl příležitost seznati tragické osudy a hrůzy zápasů o denní chléb u chudiny. Její živoření, rány a bolesti vylíčil v celé řadě povídek a románů z ovzduší cukrovarského, a ze života těchto vyděděnců společnosti lidské čerpal látku k dělnickému dramatu »Svět malých lidí«. Sbírka básní »Z kroniky chudých« obsahuje kresby nešťastných obětí moderního kapitalismu dle hluboce prožitých zkušeností autorových. Zjev popeláře, hynoucího v dramatu »Svět malých lidí«, zachycen již zde dojemnými črtami. Sociální rozpory rozebírá též ve sbírce básní »Na záletech«. Šimáčkovy sociální obrazy zachycují namnoze s ryzím procítěním rysy života skutečného, ať již líčí ovzduší továren či sociální zápasy umělcovy (román »Štěstí«). I ve verších jeho jímá vylíčení drsného života bez příkras, právě tím, že spočívá na práci jeho pečeť prožitého a procítěného. V životě veřejném působil autor zdárným redigováním »Světozora«, jenž své doby byl útulkem některých nových silných duchů básnických a působí dosud redigováním beletristického časopisu »Zvon«.
