Články z Národních novin/Český sněm

Články z Národních novin Karel Havlíček Borovský
Potřeba foederace	Český sněm	Také něco o svornosti

Údaje o textu
Titulek:	Články z Národních novin
Podtitulek:	Český sněm
Autor:	Karel Havlíček Borovský
Zdroj:	citanka.cz
Vydáno:	Národní nowiny 1848-1850
Licence:	PD old 70

(N. N. dne 6. května 1849.)

Již se počínají ozývati hlasy ministerské o svolání českého sněrnu, totiž vlastně proti svolání jeho, „Presse“ nám ve svém čísle od 4. máje o tom podává úvodní článek, z kterého se arci nic nového nedovídáme, protože zvyklí jsme, od tohoto ministerstva jenom utiskování našeho národa očekávati. „Presse“ praví, že se nyní český sněm proto svolati nemůže, poněvadž by nezůstal v mezích vytknutých jemu oktrojovanou ústavou!! - Věru podivno! Snad myslí opravdu „Presse“, že zůstane kterýkoli sněm zemský v techto mezích jemu v oktrojované ústavě naznačených? Tof, bychom věru mohli míti ve velké uctivosti onu zemi? která by se tak nechala od ministerstva mistrovati, zapomenuvši na důstojuost národa. Avšak nezůstati v mozích oktrojované ústavy a opustiti legalní půdu, to jsou ještě velmi rozdílné věci, a jest-li sněm český (což ovšem napřed nikdo tvrditi nemůže), ve způsobu představení J. M. C. poví své smýšlení strany vnitřní samostatnosti české země, tuť zajisté neučiní ani nic neočekávaného ani nedovoleného. Podle oktrojované ústavy neměl by ku př. náš český sněm hlasu strany našich vlastních zemských statků, nýbrž tyto by náležely pod správu centrální kamerální! Jestli tedy nebude náš budoucí český sněm komunisticky smýšlet (čehož bohdá nebude), není pochybnosti, že řekne J. M. C., aby nechal správu statků české země sněmu české země, to jest, aby se nám nebralo jmění zanechané od našich předků. Pochybujeme, aby se komu mohla zdáti taková.neb podobná žádost neslušná, leda snad jen spisovateli naší oktrojované ústavy.

Proto my nevidíme nic nebezpečného ve svolání sněmu, ovšem ale věc nanejvýš potřebnou, protože jest ještě mnoho věcí, které skutečně i podle oktrojované ústavy do oboru zemského sněmu patří a očekávají nějakého rozhodnutí. Vzpomeňme si jen, že naše učitelstvo skoro hladem umírá! A jeho vyživení náleží přece do oboru činnosti zemského sněmu i podle oktrojírky.

Jest ovšem možno, že ministerstvo snad vůbec nemá chutě ke sněmům; v tom pádu ale budeme aspoň rádi, když se ještě v náležitý čas dovíme s jistotou o tom. My držíme rychlé svolání českého sněmu za garantii konstitučního života vůbec, protože nyní již skutečně se obáváme nejen o část, nýbrž o celou konstituci. Časy jsou nyní neobyčejné, revoluce snad již v tu dobu, kdy toto píšeme, otřásá velikým dílem Německa; jak v Uhřích věci stojí, to ví každý. My až posud odporujeme vždy násilnickým snahám, poněvadž přesvědčeni jsme, že by mohly nyní život našeho národa snad z kořene vyhubiti; když ale naše vláda v zaslepenosti své ustavičně svými protikonstitučními kroky lije olej do plápolajících revolučních snah, nechť sobě potom také sama provede boj s Košutovou a s německou propagandou, které všechny okolní země sobě získati usilují!

Splakal by věru každý, když vidí takové jednání od vlad, které snad naschvál (nemůžeme se již věru té myšlénce uhnouti!) podporují nešťastné snažení rýpavých destruktivních stran, jen aby pak mohly zároveň s nimi udusiti všechnu svobodu. -

Dixi et salvavi animam!